Chtěl rychle zbohatnout, ale přišel o miliony. Na internetu narazil na podvodníka

Muž se na policii podle něj obrátil v pondělí s tím, že na konci dubna jej zaujal inzerát s možností investice s rychlým a vysokým ziskem. Klikl na banner a vypsal do kolonek své jméno, e-mail a telefonní číslo.

Za chvíli přijal hovor, kdy mu neznámý volající nabídl možnost investovat s počátečním vkladem dva a půl tisíce korun. „Muž souhlasil, založil si podle pokynů investiční účet a odeslal první vklad. Volající se s ním rozloučil s tím, že mu bude volat jiný makléř, který se bude starat o jeho investice,“ uvedl mluvčí.

Tentýž den mu volal muž, který se představil jako makléř, jenž pomáhá lidem s investováním. Informoval ho o možnostech a požádal jej, aby si do telefonu nainstaloval investiční aplikaci, kde uvidí své peníze, jak rostou. Když se investor přihlásil ke svému účtu, viděl tam skutečně svou první investici. Zhruba za týden makléř začal mluvit o novém velkém projektu týkajícím se bitcoinu. Navrhl mu, aby do něj investoval, že to bude výborná příležitost.

Zeptal se jej, kolik peněz může do projektu vložit s tím, že by to mělo být alespoň 10 tisíc eur, tedy bezmála 250 000 Kč. S tím investor souhlasil. Na makléřův pokyn si pak nainstaloval další dvě aplikace k nakupování kryptoměn. Makléř sliboval, že zisk z této transakce bude možné vybrat za sedm dní. Muž peníze poslal a druhý den v aplikaci viděl, že se zdvojnásobila.

„Vidina rychlého zisku jej přesvědčila k další investici ve výši 20 tisíc eur (496 000 Kč). Makléř mu nabídl, že bude investovat s ním, a to stejnou částkou, a o zisk se pak rozdělí napůl. Po týdnu měl na účtu přes 190 tisíc eur (4,7 milionu Kč),“ popsal Hejtman.

Jakmile mělo dojít k výběru zúročených peněz, nastaly potíže. Nejprve měl zaplatit desetiprocentní daň, kterou z poloviny uhradil, a poslal tak devět tisíc eur (223 000 Kč). Druhých devět tisíc měl poslat makléř.

Potom se dozvěděl, že makléř s ním nesměl investovat a je za to pokuta. Proto nejdou peníze vyplatit. Mohly by se ale odblokovat, kdyby sám zaplatil celou zmíněnou daň ve výši 18 tisíc eur (446 000 Kč) s příslibem, že mu dřívější platba devět tisíc eur bude vrácena.

„Muž z obavy, že o vydělané peníze přijde, skutečně zaplatil 18 tisíc eur. Pak se dozvěděl, že mu peníze budou vyplaceny, ale ještě musí uhradit jistinu převodu ve výši 550 tisíc korun. Tuto taky uhradil,“ konstatoval mluvčí.

Jenomže potom přišla další výmluva a měl zase platit. Dozvěděl se, že udělal chybu při zadávání čísla platební karty, a proto musí uhradit pokutu ve výši 22 tisíc eur. S tím už ale nesouhlasil a obrátil se na svou banku, aby svou platební kartu raději zablokoval. „V bance se pak dozvěděl, že se stal obětí podvodu,“ dodal Hejtman.

Policisté neustále informují o internetových podvodech a varují občany, aby byli opatrní a nikam na jiné účty své peníze nepřeváděli. Rada je jednoduchá. „Nevěřte cizím lidem a v případě obavy o své finance si své pochybnosti ověřte u své banky nebo na oficiální telefonní lince, kterou si uložte do svého telefonu,“ doporučila Nováková s tím, že podvodníci využívají důvěřivosti lidí.

Policie již minulý měsíc varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022. Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů.

Podvodníci navíc dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky.

Česká spořitelna varovala své klienty již vloni, že nové vlny podvodů jsou stále propracovanější. „Falešní investiční poradci přicházejí s čím dál propracovanějšími způsoby, jak vás nalákat na vysoké zhodnocení v podobě investic do kryptoměn či akcií velkých společností, jako jsou třeba ČEZ nebo Agrofert,“ varovali pracovníci spořitelny.

Ti poukázali zároveň na to, jak se taktika útočníků změnila. „Novinkou je snaha přesvědčit vás, abyste při kontaktování vlastní bankou neříkali pravý důvod transakce,“ varovali pracovníci banky.