Hlavní obsah

Chtěl prodat mrazák za pětistovku. Přišel skoro o čtvrt milionu

Olomouc

Prodej mrazáku přes internet nevyšel pětašedesátiletému muži z Olomouce. Chtěl jej prodat za pět set korun. Mrazák mu ale zůstal a podvodník, který o něj projevil zájem, jej navíc připravil o bezmála čtvrt milionu korun. Novinky ve středu o případu informovala policejní mluvčí Ivana Skoupilová.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Hacker. Ilustrační snímek

Článek

Muž nabízel k prodeji mrazák prostřednictvím jednoho inzertního portálu. Na inzerát zareagovala dosud neznámá osoba, která nabídla, že dopravu zajistí prostřednictvím přepravní společnosti DPD.

„S touto nabídkou prodávající souhlasil. Následně obdržel odkaz, který jej navedl k přihlášení do jeho internetového bankovnictví. Přihlášení se mu nezdařilo, ale za chvíli mu na telefon přišlo upozornění o odchozích platbách. Jelikož žádné platby neprováděl, nahlédl do svého internetového bankovnictví a zjistil, že z jeho účtu odešlo v několika platbách celkem 240 tisíc korun,“ uvedla Skoupilová.

Senior z Olomoucka investoval dvakrát. Podvody prokoukl až při sledování televize

Bezpečnost

Policisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Pachateli v případě dopadení hrozí trest odnětí svobody na tři roky až osm let.

„Apelujeme na občany, kteří prodávají zboží na inzertních či obdobných portálech, aby nikdy nereagovali na přijaté neznámé odkazy a už vůbec do nich nezadávali údaje ke své platební kartě nebo internetovému bankovnictví. Ve většině případů se jedná o podvržené odkazy,“ dodala policejní mluvčí.

Kyberkriminalita na vzestupu

Podobné podvody nejsou na síti ničím výjimečným, policie před nimi dlouhodobě varuje. Již zkraje letošního roku ochránci zákona upozornili, že kyberkriminalita je v Česku na vzestupu.

„V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.

„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Foto: Policie ČR

Na šmejdy, kteří vymýšlejí nejrůznější způsoby, jak podvést důvěřivé, upozorňuje policie opakovaně.

Babiš radí s investováním? Tak kyberšmejdi oberou důvěřivce o miliony

Bezpečnost

Výběr článků

Načítám