Článek
Seniora informoval, že na něj ve Francii čeká skoro sedm set tisíc eur v hotovosti a nemalé množství šperků rovněž za velké peníze. „Celé dědictví mělo mít hodnotu asi šedesát milionů korun,“ sdělil policejní mluvčí Bohumil Malášek k dalšímu z mnoha případů podvodů, na jejichž počátku je vždy lákavá nabídka nebývalého zbohatnutí či zisku.
Ve výhradně elektronické komunikaci si domnělý zahraniční právník poměrně brzy začal říkat o různé nutné (jak tvrdil) platby.
„Důchodce ve víře, že získá zajímavý benefit, platil poplatky soudu, úřadům i právníkovi. Na dva účty vedené u českých bank odeslal skoro devět set tisíc korun. Potom takzvaný právník přestal komunikovat,“ popsal nepohádkový příběh podvodu mluvčí. Policie se případem zabývá.
Stamiliony ve zlatě a diamantech. Zamilovaný snílek přišel o úspory
Kyberkriminalita na vzestupu
Podobné podvody nejsou na síti ničím výjimečným, policie před nimi dlouhodobě varuje. „Nikomu neznámému neposílejte žádné peníze. Pokud tak učiníte, s největší pravděpodobností své peníze již nikdy neuvidíte. Uvědomte si, že na sociálních sítích se každý může vydávat za kohokoliv. Jakmile takto získaný ‚přítel‘ po vás bude chtít nějaké finance, okamžitě ukončete konverzaci,“ poradil policejní mluvčí.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita je v Česku na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Falešné e-shopy fungovaly v Česku roky. Podvodník obral stovky lidí
