Článek
Mezi zablokovanými stránkami byla také platforma Golos (Hlas), která měla za cíl alternativní počítání volebních hlasů kvůli kontrole správnosti oficiálních výsledků.
Rádiu Svaboda úřady v Bělorusku zablokovaly jak hlavní domovskou stránku Svaboda.org, tak záložní doménu svaboda2.net.
Mezi zablokovanými weby se octly také stránky polské běloruskojazyčné stanice Belsat, web zakázané sociálně demokratické strany Hramada.org nebo řada zahraničních stránek poskytujících služby vzdáleného připojení VPN.
Lukashenka doesn't understand that by blocking news websites he only strengthening Telegram channels, uncensored and uncontrolled, which impose even bigger threat to the regime than traditional media.
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 21, 2020
Úřady zablokovaly také web poskytovatele zabezpečených emailových služeb ProtonMail, který i na webu používá koncové šifrování. I ProtonMail v Bělorusku nabízí služby VPN.
Běloruské protesty, 22. srpna 2020
Společnost přitom již o dva dny dříve vydala prohlášení na podporu běloruských protestů. „Jsme dobře obeznámeni s metodami Lukašenkova režimu, protože jsme byli přímým terčem jeho cenzury. V listopadu 2019 běloruská vláda zablokovala servery protonu na mnoho dnů,” uvedl ProtonMail v prohlášení.
We developed @ProtonMail and @ProtonVPN to defend fundamental rights: democracy, privacy, and freedom of speech. That’s why we supported @charter_97 before, and why we'll continue to support Belarus in their fight for freedom and democracy. Read more here: https://t.co/yvwl1pIKHV pic.twitter.com/rfMEHFozgE
— ProtonVPN (@ProtonVPN) August 19, 2020
Běloruská asociace novinářů v reakci na zablokování desítek webů vydala prohlášení, kde požaduje odblokování stránek a ukončení nátlaku režimu na média, upozornil ruský server Novaja gazeta.
Běloruský analytik Franak Viačorka na Twitteru upozornil, že snahy režimu cenzurovat internet mohou být kontraproduktivní.
„Lukašenko nechápe, že blokováním zpravodajských webů jen posiluje telegramové kanály, které jsou necenzurované a nekontrolovatelné, což pro režim bude ještě větší hrozba než tradiční média,” uvedl Viačorka.
Právě ruskoamerická platforma Telegram byla jedna z mála funkčních alternativ ve chvíli, kdy režim v průběhu voleb a prvních dnů povolebních protestů blokoval sociální sítě Facebook, YouTube nebo Instagram, stejně jako komunikační platformy WhatsApp, Facebook Messenger nebo Viber.
Zatýkání i bití. Lukašenko zaklekl na domácí i zahraniční novináře
„Zapnuli jsme v Bělorusku naše nástroje proti cenzuře, takže Telegram zůstal pro většinu tamních uživatelů dostupný. Nicméně připojení je stále velmi nestabilní vzhledem k tomu, že internet je v některých chvílích v celé zemi úplně vypnut,“ napsal v reakci na Twitteru zakladatel Telegramu Pavel Durov.
Řetěz solidarity v Minsku, 22. srpna 2020
Právě Telegram přitom běloruští novináři v prvních dnech protestů využívali ke zveřejňování alespoň krátkých videí, která ukázala rozsáhlost protestů a také brutalitu bezpečnostních složek.
Bělorusko kvůli protestům vypnulo internet
Viber v reakci na aktuální dění podle serveru Novaja gazeta uzavřel svoji běloruskou pobočku. Dva běloruští zaměstnanci společnosti byli v průběhu povolebních protestů zadrženi.
„Pokud se situace nezlepší, nebudeme v Bělorusku nadále investovat. Nemůžeme investovat v zemi, kde lidé žijí ve strachu,” uvedl Viber v prohlášení.
Rozsáhlé protesty v Bělorusku vypukly v neděli 9. srpna v reakci na nestandardní průběh prezidentských voleb. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská odmítla uznat vítězství dosavadního prezidenta Lukašenka, které oznámily oficiální orgány. Výsledky považuje za zfalšované. Opozice předpokládá, že kandidátka ve skutečnosti získala zhruba 70 procent hlasů.
Prvních pět dní protestů policie proti protestujícím brutálním způsobem zasahovala za použití obušků, zábleskových granátů, gumových projektilů a místy i ostré střelby. Zadrženy byly tisíce lidí, včetně náhodných kolemjdoucích. Úřady potvrdily tři mrtvé. Objevila se četná svědectví o mučení lidí zadržených v souvislosti s protesty.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
