Článek
Jen za první pololetí letošního roku zaútočil bankovní malware na 430 000 uživatelů. To představuje v meziročním porovnání sedmiprocentní nárůst. Patrné je také to, že bankovní trojské koně útočí nejen na běžné uživatele, ale stále častěji na zaměstnance firem a velkých korporací. Na ně připadá 30,9 % útoků, zatímco loni to bylo pouze 15,3 %.
„Analýza potvrzuje, že se neustále objevují nové vzorky malwaru zacílené na krádeže financí především z korporátního prostředí. Korporátní sítě se totiž obvykle skládají z mnoha propojených zařízení a když dojde k infikování jednoho, neblahé následky ponese celá síť,“ podotkl Oleg Kupreev, bezpečnostní odborník ze společnosti Kaspersky.
Nevyžádané e-maily a podvodné stránky
Podle něj se nejčastěji šíří bankovní trojské koně prostřednictvím nevyžádaných e-mailů, výjimkou nicméně ale nejsou ani podvodné phishingové stránky. „Obzvláště phishingové stránky jsou zákeřným nástrojem, protože velmi úspěšně napodobují legitimní internetové stránky. Mají ale pouze jeden cíl. Krást přihlašovací údaje, informace z platebních karet a další citlivé informace internetových uživatelů,“ prohlásil Kupreev.
V průběhu prvního pololetí tohoto roku zaznamenali odborníci z Kaspersky více než 339 000 phishingových útoků ze stránek, které napodobovaly domovské stránky velkých bank.
„V nadcházejících měsících očekáváme další nárůst počtu útoků finančním malwarem. Ten se obvykle dostaví po letních prázdninách, kdy uživatelé svá zařízení používají méně, a je tedy méně pravděpodobné, že se stanou obětí hackerů. Uživatelé by proto ke všem bankovním a finančním operacím na internetu měli přistupovat obezřetně,“ uzavřel bezpečnostní odborník.
| Desatero bezpečného internetu |
|---|
| 1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy. |
| 2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zda funguje. |
| 3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy. |
| 4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu. |
| 5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče, nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná. |
| 6. Citlivé osobní informace zadávejte vždy pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte. |
| 7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník. |
| 8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu. |
| 9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery. |
| 10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači. |