Avataři, AI screening nebo materiál z podhoubí. Týden inovací představuje technologickou budoucnost

Letos se na veletrhu v kampusu v pražských Radlicích sešlo přes sedmdesát vystavovatelů z Česka, ale i zahraničí.

„Mně se tu líbí dvě české inovace. Jedná se o start-up Myco, jeho autoři vymysleli náhradu obalového materiálu pomocí houbového mycelia. Používají houby, aby redukovali objem plastu. A pak je tady třeba česká firma 369 Sonic s ultrasonickým nožem, má být nejostřejší na světě. Zajímavá je také Nanozóna, která prezentuje různé české nanovýrobky. Lidé si mohou vyzkoušet třeba kosmetiku z nanovláken,“ vyjmenoval ředitel akce Lukáš Sedláček některé z představovaných produktů.

Současným technologickým světem podle něj hýbou hlavně dvě velká témata: „Prvním je umělá inteligence, která nebude pouhým trendem, jenž nás překlene. Třeba Microsoft nedávno prohlásil, že do roka budeme mít všichni své vlastní asistenty, což vytvoří zajímavé situace. Třeba když se někdo do svého asistenta či asistentky zamiluje, co pak bude následovat?“ zamýšlí se s úsměvem Sedláček.

Dalším trendem je starost o životní prostředí a otázka, jak můžeme pomocí inovací zpomalit či zastavit globální oteplování.

„Někteří lidé se domnívají, že je možné zachránit planetu jen nějakým radikálním řešením, inovací, která nás zachrání. Nevidí naději, jako ji nevidím ani já, v mezinárodních domluvách, že to státy samy dokážou napravit, ty sledují jiné zájmy,“ myslí si.

Na veletrhu se mohli návštěvníci například pobavit s avatarem, jenž by v budoucnu mohl nahradit třeba recepční či průvodce v galerii; mohli zjistit, jaké technologie jim pomohou s organizací práce; nebo si osobně vyzkoušet řadu přístrojů z oblasti zdravotnictví.

„Například Aireen je certifikovaný zdravotnický prostředek založený na umělé inteligenci, který analyzuje digitální snímky sítnice a umožňuje na nich najít symptomy chronických onemocnění,“ představuje jeden z přístrojů Jan Hlaváček ze stejnojmenné firmy.

AI dokáže ze snímků, pokud jsou kvalitně provedeny, rozeznat přítomnost symptomů diabetu. Cvičila se to na milionu snímků. „Můžeme se pochlubit, že jsme třetí země na světě, která využívá AI ke screeningu diabetických pacientů,“ dodává Hlaváček. Celé vyšetření zabere jen chvíli, zvládnou ho sami diabetologové a je hrazeno zdravotní pojišťovnou.

Zdravotní stav sleduje i fyzio monitor vyvinutý na ČVUT v Praze. „Toto zařízení je vyvíjeno ve spolupráci s firmou Hydronaut a je zaměřeno na odhalování nebezpečných stavů, pokud jde o výcvik například kosmonautů a vojáků,“ vysvětluje Patrik Kutílek z Fakulty biomedicínského inženýrství.

Využít se dá i pro měření duševního zdraví a pohody u pilotů, řídících letového provozu či hasičů, tedy pracovníků v náročných podmínkách. „Je založeno na technologiích monitoringu fyziologických a environmentálních dat, chování těla a zpracování dat využitím tradičních metod i metod založených na AI,“ vysvětlují pracovníci ČVUT.

Další přístroj, který jsme si prohlédli, pomáhá s rehabilitací horních končetin a vypadá jako robotická ruka.

„Používá se primárně pro rehabilitaci pacientů, kteří trpí cévní mozkovou příhodou, a rehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou. Principem terapie je opakování běžných pohybových vzorců a využití tzv. neuroplasticity, která znamená, že s větším počtem opakování se aktivují nervové spoje, a máme tak šanci, že bude pacient znovu schopen tyto vzorce ovládat,“ popsal stroj projektový manažer firmy BTL Jaroslav Budina.

Celá technologie funguje na principu táhel a motorů. Rukavice může nahradit práci terapeuta a zároveň sbírá data o progresu pacienta. Využívá se už v zahraničí i v Česku, u nás je k dispozici například v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech.