Článek
Evropští komisaři rozhodli, že Apple má zaplatit pokutu ve výši 500 milionů eur (12,5 miliardy korun), zatímco Meta si odnáší sankci ve výši 200 milionů eur (5 miliard korun).
Opatření přichází v době, kdy Evropská unie (EU) zintenzivňuje svůj dohled nad vlivnými hráči technologického světa a snaží se zajistit, aby i v digitálním prostoru platila pravidla rovné soutěže.
„Zjistili jsme, že Apple porušil své povinnosti plynoucí z nařízení o digitálních trzích, konkrétně bránil vývojářům aplikací informovat uživatele o levnějších a alternativních možnostech mimo svůj App Store. Meta zase neposkytla uživatelům dostatečně transparentní volbu ohledně využívání jejich osobních údajů k personalizaci reklamy,“ uvedla Evropská komise v tiskové zprávě, jejímž prostřednictvím o udělení pokut informovala.
Uzavřený ekosystém a nedostatek informací
Komise kritizuje Apple především za omezení plynoucí z uzavřeného ekosystému, tedy možnost zakoupení předplatného či obsahu mimo oficiální obchod App Store. Tím Apple podle regulátora znemožňuje spotřebitelům přístup k levnějším nebo výhodnějším nabídkám a tím i porušuje princip otevřenosti, který má DMA zajistit.
„Kvůli těmto omezením nejsou vývojáři schopni plně využívat alternativní distribuční kanály, a zákazníci tak zůstávají v informačním vakuu,“ stojí v rozhodnutí.
Zástupci Applu nicméně dlouhodobě tvrdí, že právě uzavřený ekosystém dovoluje firmě udržovat vyšší bezpečnost jejích uživatelů. Velká otevřenost, kterou nabízí například konkurenční Android, by naopak podle nich způsobila, že majitelé iPhonů budou vystaveni daleko více kybernetickým hrozbám.
Že uzavřenost systémů má nepopiratelné bezpečnostní výhody, se shodli již dříve také bezpečnostní experti, které Novinky.cz oslovily.
Komise nicméně ve svém středečním verdiktu zdůraznila, že Apple nedokázal přesvědčivě doložit, že by zavedená omezení byla objektivně nezbytná či přiměřená z hlediska bezpečnosti nebo uživatelského zážitku.
Evropská komise Applu nařídila, aby veškerá technická a obchodní omezení odstranil a zdržel se jakýchkoliv budoucích praktik, které by byly v rozporu s pravidly DMA. Pokud firma opatření neprovede do 60 dnů, hrozí jí další sankce ve formě pravidelných penále.
„Zaplať, nebo souhlas“
V případě společnosti Meta se předmětem sporu stal přístup ke zpracování osobních údajů uživatelů v rámci platforem Facebook a Instagram. Na podzim roku 2023 Meta zavedla model nazývaný „zaplať, nebo souhlas“, který uživatelům v Evropské unii nabízel buď souhlas s použitím jejich údajů pro cílenou reklamu, nebo možnost platit měsíční předplatné za používání služeb bez reklam.
Evropská komise však dospěla k závěru, že takové nastavení je v rozporu s DMA, které požaduje, aby uživatelé měli možnost využívat základní služby bez podmínky sdílení svých osobních údajů, a to bez nutnosti platit dodatečné poplatky.
„Model, který Meta zavedla, nepředstavuje skutečnou volbu pro spotřebitele a je třeba jej upravit,“ uvedla komise s tím, že i v tomto případě běží dvouměsíční lhůta na nápravu situace, jinak hrozí kromě již vyměřené pokuty také pravidelné penále.
Pokud by americké firmy EK neustoupily, hrozily by jim v EU drakonické pokuty, a to až do výše 10 procent z celosvětového ročního obratu. Pokuty přitom mohou být udělovány opakovaně. Pokud ani poté nebude sjednána náprava, může být dokonce v EU zakázána činnost.
Co je DSA a DMA?
V roce 2023 začaly platit dva nové zákony, které jsou označovány jako bič na internetové giganty. Jde jmenovitě o akt o digitálních službách (Digital Services Act; DSA) a akt o digitálních trzích (Digital Markets Act; DMA).
Zatímco cílem DSA je zajistit transparentnost, bezpečnost uživatelů a odpovědnost pro on-line platformy, DMA je zákon o hospodářské soutěži určující jasná pravidla, podle kterých mohou velké on-line platformy fungovat.
Oba právní předpisy pochopitelně budou mít značný dopad na podnikání v celé Evropě a pravděpodobně i ve světě, neboť stanoví nové standardy pro digitální spotřebitelské podnikání.
