Amazon testuje ve skladech humanoidní roboty. Lidé se bojí o práci

Noví humanoidní roboti se jmenují Digit, fungují podobně jako skladníci. Jsou tedy v praxi schopni manipulovat s krabicemi či balíky. Díky nohám se pak roboti mohou pohybovat kdekoliv po skladu, tedy i v místech, kde to bylo pro alternativní modely s kolečky nemyslitelné.

Podobnost s lidmi je ale patrně i hlavním důvodem, proč se zaměstnanci Amazonu obávají, že přijdou o místo. „Doposud jsme už zaznamenali ztrátu stovek pracovních míst v distribučních centrech,“ prohlásil podle serveru BBC zástupce britských odborů Stuart Richards.

Zdůraznil přitom, že humanoidní roboti „jsou dalším krokem na cestě k propouštění lidí“. Ještě před nástupem humanoidních robotů totiž Amazon využíval jiné modely, které tak pokročilé nebyly.

Americký internetový gigant tvrdí, že už nyní využívá 750 000 robotů, kteří spolupracují s lidmi.

Zástupci Amazonu se snaží obavy zaměstnanců klidnit prohlášením, že roboti nemohou nikdy zcela převzít lidskou práci ve skladech, což platí i o těch humanoidních. Sloužit mají spíše k ulehčení neustále se opakujících rutinních úkonů.

„Pro náš distribuční proces jsou lidé zcela zásadní. Jejich schopnost myšlení je na vyšší úrovni, to samé platí také o schopnosti řešit problémy,“ prohlásil šéf robotického oddělení Amazonu Tye Brady.

Podle něj si Amazon od nasazení humanoidních strojů slibuje lepší servis pro zákazníky, protože se pracovníkům uvolní ruce na jiné činnosti.

Nejen s rozmachem robotiky, ale také umělé inteligence (AI) se stále více lidí obává o práci. Mezinárodní organizace práce (ILO) nicméně už v srpnu upozornila, že takové nářky nejsou namístě, AI podle nejnovější studie totiž pravděpodobně nepřevezme úplně kontrolu nad prací většiny lidí. Automatizace části jejich povinností je však prý nevyhnutelná, což by mohlo uvolnit prostor pro jiné úkoly.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně. Je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla podle serveru BBC k závěru organizace.

Ta rovněž upozornila, že nejvíce postižena by mohla být práce vykonávaná v kancelářském prostředí, což by mohlo mít dopad zejména na zaměstnanost žen v těchto oblastech, kde jsou často silně zastoupeny, především v bohatších zemích.

V oblasti kancelářských aktivit může být podle studie až čtvrtina úkolů automatizována. Většina jiných profesí, například manažeři a prodejci, by pak měla být postižena podstatně méně. „Nejdůležitější dopad umělé inteligence bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ stojí ve studii ILO.

Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by ale také mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, jež vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

Podle amerického futuristy Martina Forda existují tři kategorie, jež budou v dohledné budoucnosti od změn relativně izolované: