Zaměstnanci hudebního sektoru v ohrožení. Kvůli AI mohou přijít o téměř čtvrtinu příjmů

Ačkoliv boom umělé inteligence podstatně obohatil a ještě obohatí obří technologické společnosti, práva tvůrců a toky příjmů se v následujících několika letech drasticky omezí. A to jak v hudebním, tak audiovizuálním (AV) sektoru. Pokud do toho nezasáhnou politici.

Dle nové studie mohou tvůrci do roku 2028 přijít až o 24 procent ze svých příjmů. Trh s hudebním průmyslem a AV generovaným umělou inteligencí totiž poroste v příštích pěti letech exponenciálně – ze současných 3 miliard eur na 64 miliard eur v roce 2028.

Navíc tvůrci podle současných regulačních rámců ve většině zemí prohrávají na dvou frontách.

„Neoprávněné použití jejich děl generativními modely umělé inteligence bude přebírat odměnu získanou prostřednictvím autorských práv, zatímco se zmenší pracovní příležitosti. Výstupy vytvořené umělou inteligencí se stanou konkurenceschopnější vůči dílům vytvořeným člověkem,“ píšou autoři studie na svých webových stránkách.

Zpráva předpovídá, že do roku 2028 bude exponenciální růst generativní hudby s umělou inteligencí činit přibližně 20 % příjmu tradičních platforem pro streamování hudby a přibližně 60 % příjmů hudebních knihoven.

„AI má sílu odemykat nové a vzrušující příležitosti. Ale musíme se smířit s tím, že pokud je špatně regulována, generativní umělá inteligence má také moc způsobit velké škody lidským tvůrcům, jejich kariéře a živobytí,“ řekl prezident CISAC a bývalý člen skupiny ABBA Björn Ulvaeus pro The Guardian.

V rámci regulací umělé inteligence byla vybrána australská a novozélandská vláda, která by měla prostřednictvím nového užšího výboru Senátu pro zprávu o AI chránit tvůrce po celém světě.

„Stanovením zlatého standardu v politice umělé inteligence, který chrání práva tvůrců, a zároveň podporuje zodpovědný a inovativní technologický rozvoj, mohou Austrálie a Nový Zéland zajistit, aby umělá inteligence sloužila spíše jako nástroj k posílení lidské kreativity, než aby ji nahradila,“ dodal Ulvaeus.

Právě dle samotného užšího výboru Senátu by měly ostatní vlády zavést samostatné legislativy AI a také více chránit kreativní pracovníky.

„Náš průmysl prosperuje z lidské kreativity. Naši skladatelé a hudební vydavatelé jsou srdcem toho, co dělá australský a novozélandský kulturní export tak charakteristický,“ komentoval studii výkonný ředitel australské organizace pro správu hudebních práv Apra Amcos Dean Ormston.

„Musíme zajistit silnou ochranu jejich práce, zejména domorodého kulturního a duševního vlastnictví, aby platformy umělé inteligence respektovaly protokoly a spíše rozšiřovaly, než využívaly kulturu prvních národů,“ dodal Ormston.

Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by ale také mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové. Mohlo by se to stát mnoha lidem, potenciálně zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ prohlásil Ford.

Mathias Döpfner, generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer, již dříve uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit kupříkladu novináře. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ uvedl pro BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě.

Také někteří umělci a programátoři vyjadřují obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí. Nicméně umělá inteligence může rovněž vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v oblastech, kde je potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, jež vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

Podle Forda existují tři kategorie, jež budou v dohledné budoucnosti od změn relativně izolované: