Článek
Chatboti mohou učitelům podle doporučení od NPI pomoci například s přípravou výukových plánů a vyhodnocováním jejich naplňování, s formulací slovního zadání nebo například s generováním kvízových otázek. Zároveň mohou učitelé umělou inteligenci využít pro vytváření pracovních listů nebo návrhů znění pokynů pro odjezd do školy v přírodě.
Podle NPI nemá být umělá inteligence jen digitálním asistentem. AI podle nich zvládne pomoci i s řešením náročných situací nebo problémů ve třídě. Vytvořit může například dotazník, který se bude žáků ptát na klima ve třídě, učitelé pak s AI mohou konzultovat výsledky. V případě potřeby může umělá inteligence podle NPI navrhnout řadu opatření, jak situaci zlepšit.
Ukrajinským uprchlíkům pomáhá v Česku i umělá inteligence
Jak nakládat s vygenerovaným obsahem
Institut se zaměřil i na pomoc učitelům s právním výkladem využití AI ve školách. Zájemci na webu najdou odpovědi na otázky, zda potřebují souhlas rodičů k tomu, aby děti mohly pracovat s umělou inteligencí, nebo jak nakládat s vygenerovaným obsahem.
„Učitelé nejsou právníci a právníci často neznají školní praxi. Dosud jsme všichni tápali, jak a kdy ve výuce AI používat. Vzniklý dokument přináší odpovědi na otázky ohledně věkových limitů, souhlasů rodičů i autorského práva k výstupům AI,“ uvedl IT expert na vzdělávání a krajský ICT metodik z NPI Pavel Hodál.
Doporučení se věnují i tomu, jak smysluplně zařadit využívání umělé inteligence do výuky. Možností je podle NPI například využít chatbota v roli historické nebo významné postavy a simulovat rozhovory nebo třeba využití umělé inteligence k rozpoznávání rostlin. S výsledky z AI pak mohou žáci dále pracovat.
Z výsledků studie vědců z olomoucké Univerzity Palackého a firmy Microsoft ČR a SR vyplynulo, že více než polovina českých učitelů je přesvědčena o tom, že umělá inteligence patří i do školství. Opačného názoru je 19 procent.
Nicméně podle 60 procent nejsou lidé na masové zavádění umělé inteligence připraveni a 47 procent soudí, že ve školství by sloužila žákům k podvádění. Studii představili loni v září. S umělou inteligencí v různých podobách podle studie pracuje přibližně třetina českých učitelů. Čtvrtina ji využívá při generování textů do výuky, pětina při překladech a zhruba 17 procent při přípravě testů.
Dvě z pěti dětí, jež studují na druhém stupni základních škol, mají zkušenosti s nástroji a aplikacemi, které využívají umělou inteligenci. Denně je přitom používá zhruba desetina žáků, vyplynulo z průzkumu společnosti Scio, kterého se ve školním roce 2023/2024 zúčastnilo 5200 žáků druhého stupně základních škol.
Umělou inteligenci denně v práci využívají jen dvě procenta Čechů
Třetina Čechů má k AI negativní postoj
Podle nedávného průzkumu provedeného společností NMS Market Research pro Raiffeisenbank má 36 procent Čechů k umělé inteligenci negativní postoj. Obavy tuzemských uživatelů výrazně rostou s věkem, což naznačuje, že starší generace má k této technologii menší důvěru. Pouze šest procent respondentů přiznalo, že AI pravidelně využívá.
Průzkum provedený na vzorku tisíce respondentů také odhalil, že třetina Čechů má k umělé inteligenci neutrální vztah, zatímco každý čtvrtý respondent k ní vyjadřuje vyloženou nedůvěru.
Za poklesem technologických akcií je zklamání ze zisků z umělé inteligence
Celkový postoj k AI je silně ovlivněn sociodemografickými faktory. Pozitivní pohled na umělou inteligenci je častější u mužů, avšak s přibývajícím věkem výrazně klesá. Mladí lidé ve věku 18 až 24 let mají pozitivní přístup k AI v polovině případů, zatímco u lidí ve věku 55 až 64 let je tento podíl pouhých 17 procent.
Dále průzkum ukázal, že s vyšším vzděláním a příjmem roste také pozitivní postoj k umělé inteligenci. AI pravidelně využívá šest procent Čechů, zatímco příležitostně ji využívá každý třetí. Ve věkové skupině 18 až 24 let je 74 procent uživatelů AI, přičemž pravidelných uživatelů je 21 procent. S přibývajícím věkem však tento podíl rychle klesá.