Umělá inteligence může pomoci s duševním zdravím

NÚDZ už s pomocí AI vyvinul několik vědecky ověřených aplikací, například systém pro předpovídání relapsu schizofrenie, a nyní vyvíjí aplikaci Opatruj.se, zaměřenou na veřejné duševní zdraví.

„AI může například pomoci v rámci jednoho onemocnění identifikovat podskupiny pacientů s různým očekávaným klinickým průběhem i reakcí na léčbu. Věříme také ve slibné výsledky propojení různých typů dat: klinických, neurozobrazovacích, genetických,“ uvedl výzkumný a vývojový pracovník NÚDZ Eduard Bakštein s tím, že pomoci to může například u nemocí, kde vědci vědí, že jsou dědičné, ale zatím neumějí ukázat na konkrétní geny zodpovědné za rozvoj nemoci.

„Tento problém řešíme v NÚDZ například v rámci projektu Genomika fyziologických regulací u bipolární afektivní poruchy, kde dáváme dohromady mezinárodní soubor dat o spánku, pohybu, náladě a genetice u několika set pacientů s bipolární poruchou,“ doplnil Bakštein.

Detailnější pochopení podstaty onemocnění podle něj může alespoň u části pacientů přinést průlom jak v přesnější a rychlejší diagnostice, tak v cílené léčbě i vytvoření nových preciznějších terapeutických postupů.

Odborníci z NÚDZ také plánují využití AI například ve studii nazvané ESO, která se zabývá schizofrenií a shromažďuje velmi detailní data o pacientech s první atakou schizofrenie. AI by měla lékařům pomoci s diagnostikou a rozhodováním ohledně léčby.

Do zdravotnictví se v současnosti kromě oficiálních certifikovaných zdravotnických nástrojů, založených na AI, jako jsou například automatické popisy, detekce a třídění zdravotnických dat, dostávají i nástroje pro zjednodušení práce jak zdravotníků, tak i samotných pacientů.

„Správné zapojení těchto technologií do systému zdravotní péče může zvýšit efektivitu, dostupnost i kvalitu služeb a stávající systém výrazně vylepšit,“ uvedl vývojový pracovník. I kvůli rychlému nástupu nových nástrojů je ale podle něj v některých případech obtížné ověřit, nakolik je daná aplikace založena na vědeckých datech.