Umělá inteligence měla programátorům usnadnit práci. Místo nadšení přichází frustrace

Se zaváděním umělé inteligence do pracovních procesů se objevila i velká vlna obav ze ztráty zaměstnání. V mnohem větší míře se s AI spojovaly výhody, které s sebou přinese – urychlení práce, zlepšení mnohých procesů atd. Nadšení, alespoň ze strany tvůrců, jednoznačně převyšovalo možná negativa.

Zaměstnanci, kteří s AI přicházejí denně do kontaktu, ale po několika měsících či letech nadšená očekávání mírní. Jak sama Houshová tvrdí, „AI dokáže sloužit jako další oči při práci, stejně tak může poskytnout směr, kterým se vydat, ale chybí jí kontext, aby mohla být skutečně užitečná“.

Populární webová platforma a poradna Stack Overflow pro programátory a vývojáře provedla průzkum, v němž na 103 otázek zamířených na využívání AI odpovídalo přes 30 tisíc vývojářů ze 169 zemí.

Výsledky výzkumu dávají podle odborníků poměrně ucelený náhled na to, jak se podařil přechod na využívání AI mezi softwarovými vývojáři. Jsou u nich patrné jak smíšené pocity z přijímání AI na práci, tak i zvyšující se nejistota lidí ohledně toho, jak umělá inteligence a technologie s ní spojené mění jejich profesi.

AI asistenty nebo agenty využívá podle zjištění při práci 65 procent respondentů. Jakkoli by mohlo být číslo uspokojující, mezi samotnými zaměstnanci takové nadšení nepanuje.

Téměř každý třetí respondent uvedl, že není ve své současné „roli“ spokojený (v minulém roce to bylo zhruba 28,4 %). Necelá polovina uvedla své zařazení jako „uspokojivé“ (45 %), vyloženě šťastných ve své práci je podle zjištění 22,3 % lidí.

Mezi hlavní faktory nespokojenosti patří syndrom vyhoření, únava z užívání technologií, ekonomická nejistota nebo celkově obava z budoucnosti ve spojení s AI. Mnohé z uvedených faktorů mají vliv na celkovou spokojenost v zaměstnání i bez umělé inteligence, ale rychlé tempo vývoje AI řadu z nich výrazně prohloubilo, uvedl pro CNN generální ředitel Stack Overflow Prashanth Chandrasekar.

Nejistotu prohlubuje i tlak na učení nových technologií, a to i u nových zaměstnanců, u nichž se právě kvůli AI často zvyšuje laťka „požadovaných schopností“. Ty pak mnozí získávají učením ve volném čase.

Pro Houshovou i kolegy ve stejném oboru přitom nejde o to, že by nebyli ochotní se učit nové věci ve spojení s přijímáním a využíváním umělé inteligence. Vedle rychlosti, kterou se na ně valí nové programy a nástroje, jsou hlavní potíží spíš nedostatečné znalosti zkušeného vývojáře u AI agentů, kteří jim mají pomáhat.

Vedle možných chyb a nedostatečných informací se pak vývojáři bojí, že využívání AI místo ručního psaní kódů je může zcela vyřadit z celkového procesu řešení problému.

Sedmdesát čtyři procent respondentů uvedlo, že je umělá inteligence vhodná pro implementaci kódu, 72 % ji využívá k ladění kódu.

Jen podle zhruba třetiny (34,3 %) je však AI užitečná pro další pracovní funkce, jako je následná komunikace a design. Pouze 6,6 % pak uvedlo, že důvěřuje AI při opravdu důležitých rozhodnutích.