Článek
Systém vycvičený na základech umělé inteligence umí analyzovat mozkovou aktivitu a určit, jaké klávesy někdo mačká, a to čistě na základě myšlenek.
Podle webu TechRadar nový stroj a systém neobsahují žádné implantované elektrody nebo něco podobného, ale pouze hlubokou neuronovou síť, která dokáže dešifrovat mozkové vlny zvenčí.
Navíc by měl systém identifikovat písmena na základě mozkové aktivity až s 80% přesností. To mu umožňuje rekonstruovat celé věty z myšlenek píšícího člověka.
Umělá inteligence identifikuje srdeční onemocnění ještě dříve, než se objeví jeho příznaky
Jak nový přístroj funguje
Člověk při psaní musí sedět uvnitř MEG skeneru, který dokáže sledovat a měřit časový průběh činnosti mozku. Čidlo snímá magnetické signály z neuronů v mozku a model umělé inteligence, pojmenovaný Brain2Qwerty, se učí, které signály odpovídají určitým klávesám. Po dostatečném tréninku dokáže systém předpovědět, jaká písmena člověk píše.
Co to je magnetoencefalografie (MEG)
Magnetoencefalografie (MEG) je funkční neurozobrazovací technika pro mapování mozkové aktivity pomocí záznamů magnetických polí vytvářených elektrickými proudy, které se přirozeně vyskytují v mozku, a to pomocí velmi citlivých magnetometrů.
„Abychom prozkoumali, jak mozek transformuje myšlenky do složitých sekvencí motorických úkonů, použili jsme umělou inteligenci, která pomáhala interpretovat signály MEG, zatímco účastníci psali věty. Díky tomu, že jsme každou sekundu pořídili 1000 snímků mozku, můžeme přesně určit okamžik, kdy se myšlenky mění ve slova, slabiky, a dokonce i v jednotlivá písmena,“ vysvětlila Meta na svém blogu.
„Naše studie ukazuje, že mozek vytváří sekvenci reprezentací, které začínají od nejabstraktnější úrovně reprezentací (významu věty), a postupně je transformuje do nesčetných akcí, jako je například skutečný pohyb prstu po klávesnici,“ dodala.
Nový systém má ale zatím své limity. Skener musí být ve speciální stíněné místnosti, aby blokoval magnetické pole Země. Navíc sebemenší náklon hlavy ruší signál. I přesto by tento nový výzkum mohl podpořit vědu o mozku a nakonec i lékařskou péči o jeho poranění nebo nemoci.
Polovina zaměstnanců si ulehčuje práci s pomocí AI, aniž by o tom nadřízený věděl
