Lidé dávají přednost poezii napsané umělou inteligencí, zjistil výzkum

Výzkumníci z Pittsburské univerzity testovali, jak dobře dokážou lidé rozpoznat rozdíl mezi básní napsanou pomocí modelu umělé inteligence ChatGPT-3.5 od společnosti OpenAI nebo Shakespearem, Emily Dickinsonovou, T. S. Eliotem a dalšími autory anglicky psané poezie.

Více než 1600 účastníků dostalo za úkol přečíst směs deseti básní, z nichž polovinu napsali lidé a druhou umělá inteligence. Velké množství z nich si myslelo, že poezie napsaná pomocí AI je lidského původu a preferovali ji před básněmi od reálných autorů. Navíc poezii od známých autorů označili za lidskou s úplně nejmenší pravděpodobností.

„Zjistili jsme, že básně vytvořené umělou inteligencí čtenáři hodnotili příznivěji v takových vlastnostech, jako je rytmus a krása, a že to přispělo k jejich mylné identifikaci jako básní vytvořených člověkem,“ napsali ve své studii vědci Brian Porter a Edouard Machery.

„Naše zjištění naznačují, že účastníci používali společnou, ale chybnou heuristiku k rozlišení poezie generované umělou inteligencí od lidské. Jednoduchost básní generovaných umělou inteligencí může být pro neodborníky srozumitelnější. To je vede k tomu, že dávají přednost poezii generované umělou inteligencí. Naopak složitost lidských básní si mylně vykládají jako nesouvislost generovanou umělou inteligencí,“ dodávají vědci.

Podle webu TechRadar je neschopnost mnoha lidí rozpoznat rozdíl mezi básní od umělé inteligence a od skutečných autorů překvapivá. Stejně jako již zmíněná preference poezie napsané pomocí AI. Tedy dokud není odhalen autor.

V případě zjištění, že básně vytvořila umělá inteligence, většina účastníků změnila názor. Jejich hodnocení tak velice rychle kleslo. To ukazuje na obecnou zaujatost vůči dílům vytvořeným umělou inteligencí.

Dle deníku The Washington Post tento výzkum přispívá k rostoucímu seznamu případů, kde obsah generovaný umělou inteligencí vypadá jako lidský. Například uživatelé zaměňují malby vytvořené umělou inteligencí za obrazy vytvořené reálnými lidmi.

„Možná je to poplašný zvon pro společnost. Nemáme schopnost rozpoznat text nebo obraz generovaný umělou inteligencí, i přesto, že bychom měli,“ řekl Porter.

Umělá inteligence se zkrátka stává stále sofistikovanějším tvůrčím nástrojem. Ten nám může v mnoha ohledech pomoct, ale zároveň být naší konkurencí. Časem možná budeme muset přehodnotit tradiční definici umění. Především s ohledem na to, jak ho bude měnit umělá inteligence a jak budou pak její výstupy rezonovat s publikem.