Článek
Před několika dny hovořil o využívání umělé inteligence při rozpoznávání obličejů na veřejných místech bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Ten je členem bavorské vládní Křesťansko-sociální unie (CSU), což je sestra celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU).
„Policie potřebuje nutně více možností, aby mohla při pátrání po zločincích používat také biometrické rozpoznávání obličejů,“ řekl. Chce proto k vyhodnocování tváří zapojit umělou inteligenci. V současné době je v Německu takový přístup značně omezen zákony a vyžaduje soudní povolení.
S podobným návrhem jako Herrmann nyní přišla i Ines Clausová, šéfka frakce CDU v hesenském zemském sněmu. „Díky rozpoznávání obličejů a AI můžeme ochránit 99 procent (lidí) před jedním procentem zločinců. Pokud ji použijeme správně, mohla by AI v budoucnu rozpoznávat také například zbraně, což by nám dalo náskok minutu a půl k záchraně životů,“ řekla deníku Bild.
Europoslanci schválili nová pravidla pro umělou inteligenci
Policie už umělou inteligenci využívá
Clausová o AI a rozpoznávání obličejů hovořila v souvislosti s úterním incidentem na hlavním nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jistý muž zastřelil jiného muže. Do hlavy ležící oběti pak vypálil další rány. Střelce krátce nato zadržela policie.
Biometrické rozpoznávání obličejů již nyní používá například saská policie u Zhořelce v příhraničí s Českem a Polskem. To se nelíbí tamním Pirátům, mezi jejichž hlavní témata patří digitální svět a ochrana osobních dat. Anne Herpertzová, která tuto stranu zastupuje v drážďanském zastupitelstvu, se kvůli tomu se stížností obrátila na zemského zmocněnce pro ochranu dat, protože to považuje za protizákonné.
Zhořelecká policie k tomu nedávno řekla, že biometrické rozpoznávání obličejů využívá v případě závažných trestných činů, a to se soudním příkazem. „V systému jsou uloženy srovnávací snímky hledaných a podezřelých osob. Ty musí být zadány ručně, neboť kamerový systém není připojen k internetu a ani k policejní databázi. Snímky jsou porovnávány s videozáběry. Hlášení se objeví jen v případě shody,“ vysvětlil mluvčí Kai Siebenäuger ze zhořeleckého policejního velitelství, jak rozpoznávání funguje.
Siebenäuger poznamenal, že s vloženými snímky jsou porovnávány záběry všech kolemjdoucích a projíždějících. „Neprovádí se ale žádná identifikace nezúčastněných osob,“ uvedl. Dodal také, že systém není zapnutý 24 hodin denně, funguje však ve špičkách.
České firmy experimentují s AI
S umělou inteligencí v současnosti aktivně pracuje nebo experimentuje přibližně 42 procent českých firem. Tři pětiny podniků považují tuto technologii za důležitou pro své obchodní strategie. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi finančními řediteli českých společností. Téměř polovina z nich očekává jako hlavní přínos zavedení generativní umělé inteligence (GenAI) snížení nákladů.
Nízké náklady podle Deloitte v českých firmách významně přispívají k rozvoji využití generativní AI. „Tři čtvrtiny finančních ředitelů počítají, že na nástroje GenAI nebudou muset v příštím roce vyčlenit více než jedno procento celkového rozpočtu společnosti. To je velmi nízká částka a jde o jeden z důvodů, proč je generativní AI tak rychle adoptována,“ uvedl Jan Hejtmánek z Deloitte.
Generativní AI podle něj není a nebude komoditou, za kterou firmy budou platit většinu z rozpočtu. „Začíná být totiž standardní součástí softwaru a výrobci již dávají nové funkcionality k dispozici, a to obvykle v rámci předplatného, které firmy za software už platí,“ řekl.
Více se o tématu dozvíte v našem dřívějším článku.
Vygenerováno AI: Závěrečná epizoda shrnuje klíčové body a nabízí další zdroje pro studium technologií
