Ghiblimánie neutichá, fanouškům a právníkům se to nelíbí

Když skoro před dvěma týdny technologická společnost OpenAI debutovala s novou funkcí generování obrázků v ChatGPT, sociální sítě explodovaly. Důvodem byla především skutečnost, že lidé mohli najednou vytvářet nejrůznější obrázky napodobující výtvarný styl různých animací včetně toho od studia Ghibli.

Uživatelé nejvíce využívali a stále používají právě charakteristický ručně kreslený styl japonského animačního studia Ghibli známého filmy jako Můj soused Totoro (1988), Princezna Mononoke (1997), Cesta do fantazie (2001), Zámek v oblacích (2004) nebo nejnovější Chlapec a volavka (2023).

Japonské studio v čele s jeho zakladatelem Hayao Miyazakim je proslulé svým pečlivým přístupem k animaci snímek po snímku včetně známé čtyřvteřinové scény ve filmu Zvedá se vítr (2013), kterou tvůrci dělali více než rok. Mijazaki tak označil animaci generovanou umělou inteligencí za „urážku samotného života“.

„Nemohu se na to dívat a považovat to za zajímavé. Ten, kdo tyhle věci vytváří, vůbec netuší, co je to bolest. Jsem naprosto znechucený,“ řekl Mijazaki v dokumentárním záznamu z roku 2016, v němž mu byla ukázána 3D animace generovaná umělou inteligencí. K novému trendu se ale nevyjádřil.

Vzhledem k tomu, že ChatGPT nyní zjevně dokáže snadno replikovat ikonické animace studia Ghibli, vyvstávají vážné otazníky nad legálností a morálností jeho používání s ohledem na autorská práva tvůrců, píše web TechRadar.

Ačkoliv fanouškovské umění není nic nového a tvůrci jsou na to zvyklí, nejnovější aktualizace GPT-4o to do značné míry mění. Nyní může úplně kdokoliv vygenerovat nebo transformovat obrázek ve stylu Ghibli.

Tvorba, která dříve trvala hodiny, lze nově vytvořit během několika sekund. Uživatelé tak mohou napodobovat umělecké styly, aniž by ocenili úsilí, jenž by musel zkušený animátor vynaložit na vytvoření stejné scény.

Někteří toto snadné napodobování tedy považují za urážku ručně kresleného odkazu studia. Především když se aplikuje na různé memy.

„Úžasné. Styl Ghibli se nyní stane přesyceným a spojeným s líným a nudným obsahem. Nemůžu se dočkat, až děti vyrostou a budou si myslet, že filmy Ghibli jsou generované umělou inteligencí. Místo toho jde o umění, které vytvořili vynikající tvůrci,“ komentoval nový trend norský grafik s přezdívkou Fredrik na sociální sítí X.

Na fanouškovském subredditu Ghibli uživatelé dokonce prosazují dlouhodobý zákaz umělé inteligence.

„Právě jsem si všiml asi tuctu různých příspěvků ‚BAN AI NOW‘, které zřejmě podnítil příliv uměleckých děl AI Ghibli na jiných stránkách,“ napsal moderátor na subredditu Ghibli. „Na našich stránkách umělou inteligenci nepovolujeme už od té doby, co se stala oblíbenou,“ dodal.

Je zde také otázka autorských práv. Mnohé z vizuálů, které se objevily na sociálních sítích, účinně kopírují vzhled Ghibli. Protože je ChatGPT schopen tak věrného napodobení, někteří se ptají, zda společnost neporušuje autorská práva studia.

„Autorské právo v USA nechrání myšlenky ani styly. Jeden umělec vytvoří dílo ve stylu jiného umělce, což se děje už po staletí,“ řekl soudní znalec v oblasti duševního vlastnictví a vedoucí partner sanfranciské kanceláře společnosti Womble Bond Dickinson Chris Mammen pro web TechRadar.

Samotná autorská práva by tedy obecně neměla chránit vizuální styl jako takový. Pokud by společnost ChatGPT nekopírovala konkrétní postavu nebo scénu, může být opravdu těžké prokázat porušení práv.

Přesto studio může postupem času najít další cesty k ochraně svého duševního vlastnictví. „Pokud by někdo tvrdil, že jeden z těchto obrázků vytvořených pomocí AI je ve skutečnosti produktem studia Ghibli, mohlo by to vést k problémům, jako je falešné označení původu podle zákona o ochranných známkách a nekalé soutěži,“ vysvětlil Mammen.

Společnost OpenAI navíc nezveřejnila, jaké obrazové zdroje byly použity k tréninku nejnovější verze modelu GPT-4o. Uvádí pouze, že v tréninkových datech se objevilo velké množství různých obrazových stylů.

„Naším cílem je poskytnout uživatelům co největší tvůrčí svobodu. Nadále bráníme tvorbě ve stylu jednotlivých žijících umělců, ale povolujeme širší studiové styly. Toho lidé využili k vytvoření a sdílení skutečně nádherných a inspirativních originálních fanouškovských výtvorů,“ vysvětlil mluvčí OpenAI.

Podle webu TechRadar je tedy jasné, že nástroje umělé inteligence budou i nadále vyvolávat nové otázky týkající se pravidel a šedých zón spojených s generovaným obsahem.

„Tyto otázky skutečně testují hranice autorského práva a dalších zákonů o duševním vlastnictví. Zastánci obou stran problému se postupně zasazují o právní reformu, což je dobře,“ uzavřel soudní znalec.