Článek
Do průzkumu se zapojilo 70 procent všech nemocnic napříč Českem. Jen 15 procent zástupců nemocnic uvedlo, že pro ně AI nemá žádný přínos nebo je mate. Naopak 45 procent respondentů sdělilo, že jim umělá inteligence pomáhá v klinické praxi.
„Někde mají plně zavedené zpracování obrazu nebo lékařských zpráv, jinde se zaváděním AI experimentují,“ popsal Matěj Misař, který průzkum představil na konferenci věnované umělé inteligenci ve zdravotnictví. Misař je zároveň zakladatalem firmy Carebot, ta využívá AI k odhalování rakovinných nálezů při rentgenu hrudníku a prsu nebo na detekci zlomenin.
Misař zmínil i jiný celosvětový průzkum z minulého týdne, který se ptal téměř 14 tisíc pacientů ze 43 zemí světa. „Pokud si lidé měli vybrat, zda je má vyšetřit samotný lékař, nebo doktor využívající umělou inteligenci, dvě třetiny si vybrali lékaře s AI,“ uvedl Misař. Dodal, že Česká asociace umělé inteligence bude usilovat o to, aby v roce 2026 pooužívalo umělou inteligenci osmdesát procent českých nemocnic.
Podle Misaře může AI zlepšit včasnou detekci onemocnění, vyrovnat kvalitu nemocnic napříč republikou nebo snížit pracovní zátěž personálu.
Proslovy poslanců byly moc dlouhé. Nově je přepisuje AI
Zaznělo také, že minulý týden proběhl první kulatý stůl na téma AI na ministerstvu zdravotnictví. Zástupce resortu promluvil i na nynější konferenci. „Jsme si vědomi, jak AI hýbe zdravotnickým světem,“ řekl Adam Gřunděl, konzultant AI ve zdravotnictví pracující pro ministerstvo.
„Máme národní strategii umělé inteligence, ministerstvo zdravotnictví do ní zasahovalo a doplňovalo ji. Teď se připravuje resortní strategie,“ dodal Gřunděl. Podle něj je nyní třeba analyzovat, jak se v českých nemocnicích umělá inteligence využívá a kdo ji spravuje. „Stává se, že ji ajťáci v nemocnici nainstalují a pak visí ve vzduchu,“ řekl Gřunděl.
Taťána Soharová, která ještě nedávno působila jako ředitelka Krajské zdravotní, popsala využití AI v nemocnicích Ústeckého kraje. Všech sedm nemocnic, které Krajská zdravotní v kraji provozuje, podle ní nyní používá produkt Haidi české firmy Datlowe, díky které daleko lépe chrání pacienty před infekcemi získanými během hospitalizace.
„Bez použití AI by lidé museli denně projít 180 tisíc stran zápisů,“ uvedla Soharová s tím, že nyní tyto dokumenty prochází umělá inteligence a dává rady, jak možné nedostatky v hygieně napravit a tím omezit infekce na jednotlivých odděleních.
OpenAI očekává miliardové ztráty. Se ziskem počítá až v roce 2029
Jakub Fejfar z vedení soukromé nemocnice AGEL Nový Jičín uvedl, že používají AI k vyhodnocování mamografických snímků, úspěšnost záchytu karcinomu stoupla o pět procent. Používají také další český výrobek firmy MAIA Labs, který upozorňuje lékaře při vyšetření tlustého střeva na výrůstky, které mohou přejít do rakoviny, zároveň šetří čas i při psaní závěrečné zprávy.
Ne všichni účastníci však byli stejně optimističtí. „V Evropě se objevuje skepse při zavádění AI do zdravotnictví. Vyskytují se obrovské otázky a úkoly,“ řekl Ján Dudra, zástupce ředitele v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. „Nebude to levná párty, celý systém to bude stát hodně peněz,“ dodal Dudra. V nemocnici sice podle něj používají jednotlivé technologie, chybí však celkové digitální propojení celé nemocnice.
Nabízejí se i etické otázky, například pokud by AI měla rozhodovat o tom, který pacient má být ošetřen přednostně. Zazněly také argumenty, že pokud AI výrazně zrychlí práci lékaře při vyšetření, měla by se logicky snížit úhrada zdravotní pojišťovny za tento výkon.