Článek
Na vývoji ROJe pracoval tým výzkumníků z brněnského Vysokého učení technického a Univerzity obrany tři roky. V září jej čeká zatěžkávací zkouška v podobě testování ve vojenském prostoru Březina na Vyškovsku, kde bude pátrat i po vojácích ukrytých v terénu.
„Systém nepotřebuje řízení člověkem. AI vše zvládne sama, jen se jí musí zadat úkol. Právě v tom spočívá unikátnost ROJe, který nahrazuje průzkumníky,“ řekl Novinkám za vývojáře Petr Marcoň z Fakulty elektrotechnické Vysokého učení technického v Brně.
ROJ čeká v září test ve vojenském výcvikovém prostoru v Březině u Vyškova.
Zmapuje terén, postavení nepřítele i radiaci
Když je AI zadán úkol, letka dronů se vznese, přičemž některé jsou schopny přepravit na bojiště i robotická minivozítka. Ta se postarají o komunikační propojení v terénu. Pokud je jeden z dronů sestřelen či zničen, tým pokračuje v práci i bez něj. Ani v tuto chvíli není třeba, aby zasahoval člověk. AI si s výpadkem poradí sama a ROJ přeskupí.
Systém není jen pomyslným okem vojáka nad bojištěm, tedy nejde jen o přenos obrazu z terénu. Drony díky kamerám a detektorům vyhodnocují bezpečnost v lokalitě. Díky termokamerám upozorní například na auta či vojenské stroje, které sice mohou být opuštěné a odstavené, ale mají ještě teplý motor; AI z toho vyčte, že byly ještě před pár minutami v provozu.
Cílem je, aby ROJ odvedl v rámci průzkumu maximum práce a vojáci vyslaní do oblasti byli co nejvíce v bezpečí. AI data ihned zpracuje, vyhodnotí, předá průzkumníkům a rovnou je schopna je doručit i velicímu štábu, který je od bojiště vzdálen desítky kilometrů.
Vedoucí vývojářského týmu Petr Marcoň s jedním z dronů
Drony jsou schopny si na bojiště přepravit i robotické průzkumné minivozítko.
Drony plné detektorů místo průzkumníků
„Při vytváření systému jsme překonávali jeden technický problém za druhým. Předně jsme chtěli, aby byl co nejvíce autonomní, tedy nezávislý na člověku, takže jsme museli umělou inteligenci naučit, jak má postupovat, řídit ROJ a zpracovat data,“ vysvětlil Petr Marcoň.
Potíže byly s přepravou robotického průzkumného minivozítka na bojiště. Když výzkumníci začínali, přepravní dron s robotem jim kvůli velké zátěži padal z výšky necelého půl metru. Dron upravili, takže nyní je schopen nést až devítikilogramové břemeno, a vozítko odlehčili tak, že má pouhých pět kilogramů. „Se zátěží létal dron v pořádku, ale bez robota byl lehký a nestabilní. Bylo náročné nastavit parametry tak, aby letěl stabilně,“ vysvětlil vývojář.
Základem pro ROJ jsou civilní drony, které ale bylo nutné upravit. Vývojáři je doplnili o infrakamery a termokamery, detektory a mikropočítače umožňující pracovat dronům jako jeden tým.
Původně se počítalo s tím, že budou komunikovat přes lokální bezdrátovou síť. Odborníci ji ale nahradili MANET MESH sítí a rádiem MPU5, které využívá pro komunikaci i NATO. Drony jsou tak odolnější vůči elektromagnetickému rušení komunikačních kanálů.
Drony prozkoumávají vyznačené území s využitím svých kamer a detektorů.
Špinavá bomba a hledání nepřítele
V Březině čeká systém test při nasazení v obydlené oblasti zasažené špinavou bombou. Bude měřit radiaci a zkoumat, zda je prostředí bezpečné pro vojáky a civilisty. Druhý scénář bude zahrnovat klasický průzkum vojenského prostoru, tedy pohyb vojáků nepřítele a jeho techniky.
Přestože měl ROJ původně sloužit pouze armádě, od počátku se o vznikající systém zajímají zástupci policie, hasiči a další záchranné složky. „Kontaktovali nás zástupci Vězeňské služby, zda by systém mohli využít pro ostrahu objektů. Stejně tak by mohl pomáhat s hlídáním muničních skladů, jaderných elektráren či další kritické infrastruktury,“ dodal Marcoň.
Ani po plánovaném testu se vývoj ROJe nezastaví. Systém by měl být průběžně doplňován o další funkce. Do jeho vývoje by se měla zapojit Univerzita obrany a ČVUT.
Data z dronů upravuje AI do map.
Systém dronů je plně řízen umělou inteligencí.
