Do pěti let nahradí AI většinu dovedností administrativních pracovníků

V současnosti jsou technologie AI a lidské dovednosti podle autorů studie vnímány převážně jako vzájemně se doplňující.

Analýza se zaměřuje na modelování dopadů AI na jednotlivé profese na základě posouzení úrovně senzorických, kognitivních, jazykových, sociálních a emočních dovedností, které jsou vyžadovány pro výkon jednotlivých povolání, a časového horizontu, kdy lze odhadovat, že AI požadované úrovně dovedností dosáhne.

Nejvíce AI ovlivní pracovní pozice, které vyžadují množství rutinních činností, jako je administrativní práce, základní zadávání či zpracování dat. Naopak povolání jako specialisté ve zdravotnictví nebo ve vědě a technice, řídicí pracovníci ve výrobě, ICT a správě podniků zůstávají relativně méně dotčená.

„V kontextu národního hospodářství a distribuce pracovníků do jednotlivých skupin zaměstnání pak mají technologie AI do pěti let potenciál nahradit více než polovinu kognitivních dovedností vykonávaných na pracovním trhu v Česku,“ uvedli autoři. Dodali, že analytický model zohledňuje míru technologické vyspělosti AI, aniž by uvážil nákladovou efektivitu, společenské aspekty nebo existenci regulatorního rámce, které významně ovlivňují rychlost adopce AI.

Největší potenciální hrozbou v souvislosti s rychlým rozmachem AI podle autorů je, že se ekonomické subjekty působící v národním hospodářství budou soustředit právě čistě na nákladovou efektivitu.

„Ta může brzdit adopci AI až do doby, než se aktivity vyplatí zcela automatizovat, nebo přesunout. Výrazné a dlouhodobé upřednostňování kritéria nákladovosti práce obvykle nejen dlouhodobě tlačí mzdy dolů, ale také nepodporuje inovace a ve výsledku způsobuje zaostávání, a nakonec i nárůst strukturální nezaměstnanosti,“ upozorňují.

Význam technologií AI na trhu práce se podle nich bude neustále zvyšovat, a to napříč obory. Je proto zcela nezbytné začlenit AI do vzdělávacích programů, míní. Kladen by měl být důraz jak na využití potenciálu technologií AI v každodenním životě, tak na pochopení limitů, rizik a etických aspektů jejich využívání.

Podle loňské zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové. Mohlo by se to stát mnoha lidem zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ prohlásil Ford.

Mathias Döpfner, generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer, již dříve uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit kupříkladu novináře. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ uvedl pro BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě.

Také někteří umělci a programátoři vyjadřují obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí. Nicméně umělá inteligence může rovněž vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v oblastech, kde je potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.