Článek
„Státní fond pro vedení rizikového kapitálu“ se však zaměří třeba i na kvantové technologie a skladování vodíkové energie, prohlásil podle americké televizní stanice CNN předseda Národní komise pro rozvoj a reformy Čeng Šan-tie.
Dodal, že podle plánů vlády by měl fond přitáhnout téměř jeden bilion jüanů (3,2 bilionu Kč) v průběhu 20 let od regionálních čínských vlád a soukromého sektoru.
Čínští lídři považují špičkové čipy, kvantové počítače, robotiku a umělou inteligenci za klíčové pro ekonomický růst a modernizaci výroby. Čína ale čelí rostoucímu tlaku amerických technologických omezení.
Překladatelé, účetní či operátoři. Umělá inteligence už nahrazuje řadu profesí
Čeng před novináři vyzdvihl rychlý rozvoj Číny v oblasti mikročipů a různých jazykových modelů umělé inteligence, jakož i průmyslových a humanoidních robotů.
„Scény, které byly kdysi viděny pouze ve sci-fi filmech, se nyní stávají realitou. Neustále se posouváme ke globálním hranicím technologií a inovací,“ řekl Čeng. „Pokusy o potlačení a blokádu určitými silami slouží pouze k urychlení našeho úsilí o nezávislé inovace,“ dodal podle CNN ve zjevné narážce na Spojené státy.
Rychlejší získá výhodu
Vlády na celém světě si uvědomují, že investice do rychle rozvíjející se umělé inteligence mohou zásadně zvýšit konkurenceschopnost jejich zemí. V případě pomalé reakce jim naopak hrozí zaostávání.
Americký prezident Donald Trump bezprostředně po svém nástupu představil projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci něhož by měly soukromé firmy napumpovat 500 miliard dolarů (zhruba 11,5 bilionu Kč) do infrastruktury pro umělou inteligenci. Od projektu si Trump slibuje i to, že ve Spojených státech vytvoří kolem sta tisíc pracovních míst.
Fond, který bude poskytovat finanční podporu společnostem zabývajícím se strategickými technologiemi, jako jsou čipy nebo automobily, ale plánuje třeba i Jižní Korea. K dispozici bude mít 34 miliard dolarů (zhruba 780 miliard Kč). Zřízení fondu souvisí s rostoucí globální konkurencí a protekcionismem, uvedla na začátku března jihokorejská vláda.
V Evropě například Francie chce do umělé inteligence v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu Kč), prohlásil minulý měsíc na pařížském summitu o AI francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švejnar: Evropa se může s Trumpem dohodnout
