Absolutní svoboda slova podle Muska. Síť X napadla zákon proti dezinformacím u soudu

Podle právníků sítě X zákon „porušuje první dodatek americké ústavy, který chrání svobodu projevu“. Elon Musk je jakožto majitel této sítě známý svým postojem, podle kterého prosazuje absolutní svobodu slova.

Rok starý zákon si přitom klade za cíl stanovit pro internetové platformy jasná pravidla, jak proti nežádoucímu obsahu na internetu vystupovat. Vedle dezinformací tak například sociální sítě musí mazat i nenávistné projevy či obtěžující zprávy.

Provozovatelé sítí mají také povinnost pravidelně hlásit, jak s problematickými zprávami nakládají. To podle Muskových právníků „neoprávněně zasahuje do ústavně chráněných rozhodnutí firem, jako je X“.

Demokratický poslanec Jesse Gabriel, který je autorem zákona, však za právní normou stále stojí. „Zaměřujeme se čistě na transparentnost. Zákon po firmách jednoduše požaduje, aby informovaly, zda a jak regulují obsah,“ konstatoval Gabriel.

„Jestliže síť X nemá co tajit, neměla by mít proti tomuto zákonu žádné námitky,“ doplnil poslanec podle serveru Fortune.

V rámci boje za absolutní svobodu slova dokonce majitel sítě X minulý měsíc prohlásil, že uživatelé přijdou o možnost blokovat si nežádoucí sledující. Doposud tuto funkci využívali lidé, kteří chtěli konkrétním uživatelům zamezit v přístupu ke čtení a komentování jejich příspěvků.

„Funkce blokování bude odstraněna, nemá již opodstatnění,“ prohlásil Musk. Blokace bude podle něj i nadále možná pouze ve formě zasílání přímých zpráv mezi uživateli. Odstranění funkce blokování tak zapadá do jeho konceptu, aby se na této internetové platformě mohl vyjádřit skutečně každý.

Server CNBC nicméně poukázal na fakt, že tuto funkci lidé často používají pro to, aby blokovali nenávistné a obtěžující komentáře od jedinců, kteří reagují na jejich příspěvky. To však do budoucna na síti X možné nebude.

Pikantní na tom je, že koncem loňského roku sám Musk blokoval některé novináře. Twitter zablokování účtů novinářů zdůvodnil tím, že se dopouštějí takzvaného doxingu, tedy veřejného sdílení soukromých informací. Šlo o redaktory deníků The New York Times, The Washington Post nebo stanice CNN.