Žižka po staletích dobyl hrad Kost, podle profesora Čorneje nebyl lapkou

Profesor Čornej minulý víkend na Kosti představil veřejnosti publikaci Pekařův Žižka, v níž se zabývá čtyřdílným dílem historika Josefa Pekaře (1870-1937) o husitském vojevůdci.

„Nejde o publikaci určenou prioritně laické veřejnosti, nicméně i široké veřejnosti by mohla ukázat, jak se mění názory na české dějiny a jejich velké postavy. V tomto případě na Jana Žižku a husitství,“ řekl Novinkám Čornej.

Názor 73letého emeritního profesora Karlovy univerzity v mnohém koresponduje, jak sám říká, s poznatky jeho předchůdce Pekaře, jež kdysi vzbudily v české společnosti nebývalý rozruch a příkrý odsudek.

„Pekařův pohled na Žižku byl v kontextu tehdejší doby originální a provokativní. Oproti tehdy tradičnímu vlasteneckému pojetí Žižky jako uvážlivého prozíravého státníka a vojevůdce Pekař ukázal Žižku jako především nábožensky cítícího člověka a bojovníka za boží zákon. Tím se Pekař lišil třeba od Žižkova pojetí Aloise Jiráska,“ říká Čornej.

Žižka podle Pekaře i Čorneje nezastával v tehdejší společnosti pozici lapky, což mu někteří dnešní publicisté i historici přisuzují. Žižkovo „lapkovské období“ má spadat do přelomu 14. a 15. století, kdy pozdější hejtman husitských vojsk sloužil různým pánům, jejichž cílem bylo „urvat“, co mohli.

„To, že byl Žižka lapkou, je naprostý nesmysl. Pohyboval se sice kolem roku 1400 za hranicí zákona v různých bojových skupinách, které ovšem sloužily za úplatu výše postaveným osobám. Nicméně v roce 1409 ho král Václav IV. plně amnestoval. Pokud tedy v tom smyslu slova byl ve své době lapka, tak opravdu jenom chvíli,“ vysvětluje Čornej, jehož publikace se během křtu zahoupala v kolébce členů Pekařovy společnosti Českého ráje, knihovnice a kronikářky obce Malechovice Aleny Pospíšilové a historika Karla Bílka.

Za připomenutí ještě stojí, že Žižkovi podle pověsti přičítaný výrok po neúspěšném obléhání ikonického hradu „Kost patří psu a skála, na níž stojí, čertovi“, se váže ve skutečnosti k pozdějšímu období vlády Jiřího z Poděbrad. Pronést ho měl podle libereckého historika Rudolfa Anděla (1924-2018) hejtman poděbradských královských vojsk.

Hrad Kost z poloviny 13. století, vlastněný nyní italskou větví rodu Kinských, představuje jedno z nejzachovalejších gotických šlechtických sídel v Českém ráji. Památkou ročně projde kolem 60 tisíc lidí.

Zájem o Kost, postavenou Benešem z Vartemberka, zvyšují v hlavní turistické sezoně divadelní představení, noční prohlídky či kejklířská vystoupení s jarmarky.