Článek
Naživu tak už zůstávají jen dva příslušníci daného indiánského kmene, kteří užívali tento nepřítelem nikdy nerozluštěný jazyk.
Kinsel se tedy za druhé světové války podílel na programu šifrování tajných zpráv pro americkou armádu. Představitelé kmene Navaho ve Window Rock v Arizoně informovali podle agentury AP o jeho úmrtí v sobotu. Podle televize NBC News zemřel právě tento den, tedy v sobotu 19. října.
Kmenový prezident Buu Nygren nařídil, aby na Kinselovu počest všechny vlajky v rezervaci byly vyvěšeny při západu slunce na půl žerdi až do 27. října.
„Pan Kinsel byl mariňák, který statečně a nezištně bojoval za nás všechny za těch nejděsivějších okolností s největší odpovědností jako code talker, mluvčí kódu Navajo,“ uvedl Nygren v nedělním prohlášení.
Největší námořní bitva v moderních dějinách
Po Kinselově smrti jsou naživu pouze dva tzv. code talkeři z kmene Navahů: Peter MacDonald a Thomas H. Begay, kterým je oběma kolem 90 let.
Jako code talkers byli označováni příslušníci americké Námořní pěchoty, kteří během světových válek používali šifrovací jazyky – sloužili jako radisté a tlumočili tajné taktické zprávy. Nasazení vojáků mluvících pro příslušné bojiště atypickým jazykem zvyšovalo bezpečnost radiové komunikace. Většinou se jednalo o vojáky z řad amerických Indiánů (Čerokíů, Seminolů, Navahů atd.) ale např. i z řad přistěhovalců z Evropy (Baskové).
Zprávy šifrované s pomocí zejména indiánských jazyků rozesílali rádiem nebo telegrafem, nejvíc se tato technika uplatňovala v tichomořských operacích druhé světové války. Jedním z oněch šifrovacích jazyků, který pomohl mj. v bitvě u Iwodžimy, je právě kód Navajo.
Během druhé světové války zmátlo používání kódované řeči japonské vojenské kryptology a podílelo se na všech útocích, které američtí mariňáci vedli v Pacifiku v letech 1942 až 1945, včetně Guadalcanalu, Tarawy, Peleliu a Iwodžimy. Code talkeři odeslali tisíce zpráv o přesunech japonských jednotek, taktice na bojišti a další komunikaci.
Kinsel, dlouholetý obyvatel arizonského Lukachakai, lokality poblíže hranice se státem Nové Mexiko, byl jedním z asi 400 členů domorodého národa Navaho, kteří používali svůj rodný jazyk, aby pomohli vytvořit, a zejména používat kód, který umožnil americké armádě bezpečně komunikovat během 2. světové války.
Sám Kinsel se v roce 1942 se přihlásil k námořní pěchotě a stal se elitním mluvčím kódu, který sloužil u 9. pluku námořní pěchoty a 3. divize námořní pěchoty během bitvy o Iwodžimu.
V roce 2015 řekl listu The Guardian, že po desetiletí nikdo nevěděl, co bylo jeho úkolem během služby u námořní pěchoty. „Nevěděl to ani národ Navahů,“ zmínil tehdy.
Čtyři potopené letadlové lodě, u Midwaye ztratili Japonci údernou sílu
Projekt Navajo code talkers americká armáda pak odtajnila až v roce 1968. To umožnilo Kinsela a jeho kolegy veřejně oslavovat za jejich příspěvek k vítězství nad Japonskem a dalšími mocnostmi Osy.
Náčelník, cop, mravenec či kolibřík
Poslední z 29 Navahů, kteří dali přímo vznik jazykovému kódu, zemřel již v roce 2014. Jmenoval se Chester Nez a bylo mu 93 let.
Dříve, než se uživateli kódované řeči za války staly stovky dalších Navahů, včetně nyní zemřelého Kinsela, totiž naverbovala americká armáda 29 členů kmene, aby vytvořili kód založený na jejich tehdy nepsaném jazyce.
S využitím různých slov v jejich řeči Navajo – např. označujících červenou zem, náčelníka, cop, mravence či kolibříka – sestavili nejprve slovník více než 200 výrazů, jejichž počet postupně rozšiřovali, a vytvořili abecedu. Chester Nez se zprvu obával, že kód nebude fungovat, jelikož jazyk ovládalo jen málo nečlenů kmene Navaho. A dokonce ani mnozí Navahové, kteří řeč znali, kódu nerozuměli.
Přesto nakonec kód, využitý armádou USA v Tichomoří, obrovsky uspěl – byl přitom jen v hlavách Navahů vycvičených v radiové komunikaci. Každá zpráva přečtená nahlas code talkerem byla vzápětí okamžitě zničena.
„Japonci dělali všechno možné, aby kód prolomili, ale nikdy se jim to nepodařilo,“ sdělil Nez v rozhovoru, který poskytl v roce 2010.
Zemřel poslední z indiánů, jejichž kód Navajo zmátl Japonce
