Článek
„Ve středověku na něj musel být dechberoucí pohled. Mohutný hrad se tyčil ve skále. Měl i předhradí, s nímž jej spojoval most. Přímo pod Blansekem je Pustý žleb, hluboký kaňon, v němž vyvěrá tajemná ponorná říčka Punkva,“ řekl Novinkám historik Muzea Blanenska Milan Koudelka.
Virtuální rekonstrukci hradu vytvořili odborníci z brněnské Masarykovy univerzity. Bylo ale náročné pro ně zajistit podklady. Žádné obrazy ani popis hradu se nedochovaly.
Bylo proto nejprve nutné přesně zmapovat zdi, které z Blanseku zbyly – a moc toho opravdu není. Zdi se pak zanesly do počítačové mapy skalnatého ostrohu, na němž hrad stál.
Vědci využívají optická vlákna na hradě Zvíkov k záchraně nejstaršího dřevěného stropu v Česku
Na tomto torzu pak odborníci virtuálně postavili hrad i s jeho mohutnými hradbami, mostem a věžemi. Výsledkem je unikátní 3D vizualizace, která ve dvou minutách umožňuje divákům cestu staletími do středověku.
A toto z Blanseku zbylo: torzo hradního paláce.
„Přístupová cesta na hrad musela být již tehdy velmi komplikovaná. Je téměř nepochopitelné, jak byl v nepřístupném terénu zásobován,“ uvedla Pavlína Komínková, ředitelka blanenského muzea.
Připravuje se v něm nová expozice, která jej podrobně představí.
Dosud nebyla podoba hradu známa. Na obrázku jedna z jeho nepřesných rekonstrukcí
První písemná zmínka o hradu je z roku 1275, kdy jej nechal postavit olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1205–1281). Blansek měl odvozené jméno od nedaleké osady Blansko a dlužno poznamenat, že se do historie ničím nezapsal. Využíván byl necelých 200 let.
Po husitských válkách byl už opuštěný. Zbyla po něm jen pověst o loupeživém a krutém rytíři Čertoryjovi. V ruinách prý po nocích straší duše těch, které nechal zemřít v hradním žaláři.
Na místě sokolovského zámku zřejmě stávala kruhová vodní tvrz. Archeologický průzkum pokračuje
Hrad museli kvůli turistům ubourat
Hrad se rozpadal po staletí a na jeho zkáze se podepsal velký zájem turistů o Punkevní jeskyně, které leží přímo v kaňonu pod ním. Jsou propojeny se dnem propasti Macochy a výletníci se v nich plaví ve člunech. Objeveny a zpřístupněny byly slavným badatelem Karlem Absolonem (1877–1960) v roce 1909.
Zájem o ně byl již tehdy tak velký, že bylo nutné v obavě o životy turistů část hradu ubourat, aby se zdivo nezřítilo na rušnou silnici v Pustém žlebu.
Do Punkevních jeskyní míří statisíce turistů. Jen málokdo z nich ví, že v zalesněné stráni nad nimi je torzo hradu Blansek.
Zkáza zdí, v těch z hradního paláce jsou ještě otvory po oknech, pokračuje. „Pokud se to torzo hradu, nebo toho, co z něj zbylo, nezakonzervuje, Blansek se rozpadne,“ dodal Koudelka.
Takto vypadal Blansek v roce 1860. Na své kresbě jej zachytil Mořic Trapp.
Před lety sice vznikla parta nadšenců, která chtěla hrad udržovat a alespoň malou část obnovit, ale nakonec z toho sešlo. Blansek leží nejen v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, ale i přímo v rezervaci Vývěry Punky.
S ohledem na ochranu přírody a hnízdící sokoly je v hradním komplexu pohyb mimo turistickou stezku přísně zakázán a jakékoli rozsáhlejší stavební práce na zřícenině nejsou možné.
Památkáři obnoví v Lednici katakomby pod skleníkem, vznikne v nich romantické místo pro svatby
