Unikátní publikace ukazuje pohled vědce 18. století na památky a přírodu okolí Hranic

Autorem textu byl v 18. a 19. století žijící hranický vědec Josef Heřman Agapit Gallaš. „Původní rukopisný text uložený v Moravském zemském archivu v Brně by byl pro běžného čtenáře nečitelný nebo špatně čitelný. Do elektronické podoby ho proto převedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka,“ uvedl editor publikace Petr Zajíček ze SJ ČR.

„Elektrická verze byla zhotovena zatím jen pro účely vydání publikace,“ upřesnil mluvčí SJ ČR Pavel Gejdoš. Nevyloučil přitom, že by mohla být v budoucnu zpřístupněna i veřejnosti.

Text dosud nikdy nebyl publikován v celku, pouze byly citovány jeho úryvky.

„Obsahuje podrobné údaje o přírodních podmínkách Hranicka včetně popisu krasových jevů, z nichž některé už neexistují, či soupis vyskytujících se živočichů a rostlin. Kromě toho Gallaš sepsal významné a zajímavé události z kronik z předchozích staletí. Například extrémní atmosférické a klimatické jevy, průlety meteoritů, komety a podobně,“ konstatoval Zajíček.

V kontextu současných pohledů na klimatickou situaci je podle něj zajímavé, že i v dřívějších dobách byly zimy bez sněhu, vyskytovaly se katastrofální sucha nebo že jaro přišlo mnohem dříve, než bylo obvyklé.

„Správa jeskyní ČR se kromě ochrany a provozu jeskyní věnuje i dokumentování historie krasových oblastí a tento dokument nemalou měrou přispěje do mozaiky regionu Moravské brázdy,“ poznamenal ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.

Při příležitosti letošního 185. výročí Gallašova úmrtí Správa jeskyní ČR spolupřipravuje v květnu v Hranicích přednášku, kde budou představeny i dvě knihy dalších autorů věnující se osobnosti Gallaše. Termín akce bude zveřejněn na webu.

Gallaš se narodil se 4. dubna 1756 v Hranicích. Vystudoval piaristické gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Ze studia teologie v Olomouci pak v roce 1778 odešel do Vídně studovat malířství.

V roce 1782 se stal chirurgickým praktikantem a působil jako vojenský ranhojič v Uničově a ve Vídni. Zúčastnil se válečné kampaně proti Osmanské říši a poté působil v haličské Jarosławi. Tam v lednu 1791 oslepl a po částečném uzdravení byl penzionován.

V Hranicích, kam se vrátil, vykonával lékařskou praxi, věnoval se i malířství a literární činnosti. Napsal řadu literárních děl z oblasti beletrie, náboženství, historie či etnografie. V roce 1811 zřídil ve městě první veřejnou knihovnu na Moravě pro všechny vrstvy obyvatelstva, které poskytl 300 svých knih. U svého domu zřídil lazaret pro nemajetné a zdarma ordinoval. Byla to první veřejná nemocnice v Hranicích. Zemřel 15. února 1840.

Pojmenována je podle něj mj. jedna z největších prostor Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Ty byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu let 1912 a 1913 bratry Josefem a Čeňkem Chromými. Jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka.

Za připomenutí ještě stojí, že nedaleko v národní přírodní rezervaci Hůrka se nachází Hranická propast. Ta je s celkovou naměřenou hloubkou 519,5 metru nejhlubší tuzemskou propastí a současně díky rekordní dosud zjištěné hloubce vody 450 metrů nejhlubší zatopenou propastí světa.