Článek
Jde o vzpomínkové zastavení nad hájenkou ve směru na Jihlavu, kudy patrně vedla stará zemská stezka z Čech na Moravu. Stávala tu jedna z nejstarších doložených vsí na Humpolecku, Dobrá. V rámci druhé výpravy Zikmunda Lucemburského proti husitským Čechám v prosinci 1421 ji vypálila a zcela zničila uherská vojska, a to včetně kaple sv. Kateřiny.
O více než dvě století později byl na základech kaple vystavěn kostelík ke cti sv. Václava. „O svátku tohoto patrona sem z Humpolce chodilo procesí,“ uvádí strojopisná informace v zasklené skříňce s omšelým rámem, která turistům mířícím po zdejší stezce minulost místa připomíná spolu s křížem a lidovými obrázky světců.
Historicky už nepůsobí jen vyvolané vzpomínky na středověk, ale vlastně i samotný text psaný na psacím stroji.
Neslavně totiž skončil i kostelík: spory mezi želivskou kanonií a humpolecko-heráleckou vrchností o jeho hospodářskou správu dopadly tak, že se nestaral nikdo. Materiál připravený na opravu se odvezl na stavbu kostelíka v Úsobí a o zkázu zchátralého objektu se pak postaralo počasí, příroda i zloději stavebního kamene.
Archeologové začnou zkoumat budoucí část Pražského okruhu
„Ještě ve druhé polovině 19. století prý byly na místě patrné základy stavby,“ uvedl památkář a znalec místní historie Vladimír Staněk.
Zavátý život odhalila těžba dřeva
Místo dodnes zvané U Svatého Václava postupně zakonzervoval les. Ten v důsledku kůrovcové těžby zmizel a do prostoru, pod nímž někde v hloubce se dají tušit možná i cenné stopy po zavátém životě, znovu proniklo denní světlo. Vyzývá tak k úvahám, zda nevyužít dočasnou holinu jako pozvánku pro archeology.
„Věcí se aktuálně zabýváme, jen z trochu jiného úhlu. V letošním rozpočtu města jsme vyhradili peníze na studii, která by měla navrhnout možnosti, jak tento vzpomínkový prostor řešit,“ uvedl starosta Humpolce Petr Machek. Podle jeho slov bude třeba vybrat i konkrétní místo, a tam by se pak archeologický průzkum v nějaké podobě nejspíš ke slovu dostal.
Na rozsáhlé archeologické práce ale asi zatím nedojde z kapacitních i finančních důvodů. Nicméně pokud někde pod zemí čekají na podání výpovědi o naší minulosti nějaké stopy, prý se jim nic nestane.
„Pozůstatky té vesnice budou v určité hloubce,“ míní Vladimír Staněk s tím, že lesní porost bývá spolehlivou ochranou. A jak doufá, na řadu snad časem přijdou nové metody, jak se s menší potřebou rozsáhlých výkopů dostat dějinám na zoubek.
Počasí přálo kůrovci, na Šumavě loni vytěžili více dřeva
