Článek
Návod našel pan Kříž, tehdy metodik v jihlavském okresním kulturním středisku, v humoristickém časopise Dikobraz. Ten v krátké zprávě informoval o vzniku australského Knížectví Hutt River, jehož vyhlášením se vlastník území, farmář, postavil proti zvýšení daní.
Kříže to zaujalo, a když se mu se svérázným knížetem podařilo navázat kontakt, dostal nabídku, zda by mu nechtěl dělat konzula, že v zemích socialistického tábora žádného nemá.
„Souhlasil jsem a zanedlouho mi přišla obrovská roura se třemi konzulskými dekrety,“ vzpomněl Vladimír Kříž na rok 1976.
Koronavirus pohřbil nejstarší australský mikronárod. Proslavil se i ve světě
Že to funguje, si budoucí emigrant ověřil při legální cestě do Itálie, kde se mu podařilo díky dekretu prohlédnout si turistům nepřístupná místa Vatikánu a dostat se na audienci ke kapitánovi San Marina.
Blázinec, vězení nebo smrt v Macoše
Poznatek se mu nečekaně hodil o pár let později, v nichž nejdříve přišel o práci kvůli odmítnutí členství v KSČ a nakonec se ocitl v kleštích Státní bezpečnosti.
„Přijelo pro mě auto se třemi muži, odvezli mě k Brnu a tlačili mě k podpisu spolupráce. Jinak jsem měl na výběr blázinec, vězení nebo smrt v Macoše,“ vzpomněl Vladimír Kříž na kritické chvíle roku 1984.
Podepsal, ale pod podmínkou, že ho pustí do ciziny. Vymínil si tu spřátelenou: Rumunsko.
Doma pak nasedli s manželkou do staré škodovky, a i když jim umně padělané diplomatické pasy střídavě pomáhaly, ale i komplikovaly situaci, nakonec se přes Jugoslávii a Rakousko dostali v létě 1985 do USA. Útěk dostal i knižní podobu.
„Dneska to možná lidem přijde legrační, ale ono šlo tehdy o život,“ připomněl za agenturu Luboš Rafaj.
Záznam mezi rekordmany podle něj opodstatňuje zvolená forma. „Někdo tehdy střílel, někdo byl zastřelen. Pan Kříž si z nich udělal legraci,“ zdůraznil.
Po 68 letech se rodina rozloučila s popraveným strýcem bratrů Mašínů
Čtyřiatřicet let svobody: Líbivá hesla nestačí. Politici ztratili důvěru a nezvládli budovat stát
