Článek
„Vzali jim otisky prstů, vyfotografovali je a pořídili zápis. Rodina předpokládala, že je pošlou na práci, ne na smrt,“ popisuje web svědectví šestnáctileté dívky, kterou s matkou i sourozenci nacisté odvezli do tábora Lety u Písku.
Tam strávili osm měsíců. Příběh Alžbety Danielové je jedním ze zhruba 120 dosud zveřejněných osudů romských obětí. Ty tak mohou dál vyprávět své příběhy poznamenané válkou a nacistickými represemi.
Online databáze obsahuje podrobný abstrakt každého svědectví, možnost vyhledávání podle jména nebo zobrazování vybraných událostí na mapách. Webové stránky jsou přístupné jak v českém, tak v anglickém jazyce. Celý projekt zpracovávají vědkyně a vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Český Malín byl vypálen po krvavé neděli na Volyni

„Klíčovou myšlenkou našeho projektu je zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost z druhé světové války, která je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes,“ vysvětluje Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Sintové jsou romskou populací ve střední Evropě; nejčastěji se tak označují němečtí Romové. |
Cílem celého projektu je přispět k většímu povědomí o genocidě Romů a Sintů. „Věřím, že bude nezastupitelným zdrojem informací pro badatele, romské komunity, učitele, novináře a jakékoli další zájemce o toto důležité téma,“ dodává historička Kateřina Čapková. V následujících dvou letech tým vědců zveřejní všechna válečná svědectví, která prošla tiskem. Jejich počet odhadují až na 250.
Online databáze je svým zpracováním a možnostmi vyhledávání v celosvětovém měřítku unikátní. Projevily o ni tak zájem i zahraniční instituce jako např. Muzeum holokaustu ve Washingtonu. Pražské fórum pro romské dějiny také již navázalo spolupráci se Středoevropskou univerzitou ve Vídni.
Varšavské ghetto bylo srovnáno se zemí

Připomínka romských obětí z 2. srpna 1944
Nyní uplynulo 79 let od tragédie, kdy z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora nacisté zavraždili kolem 4300 Romů převážně českého, německého a polského původu.
Každoročně si proto Romové z celé Evropy tento den připomínají jako Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu.
Přežila Osvětim a teď boduje na sociálních sítích. Její vyprávění natáčí vnuk

Vzpomínka letos proběhla tradičně přímo na místě koncentračního tábora v Osvětimi. Ve městech na znamení úcty vyvěsili na budovy radnic romské vlajky.
V Praze si oběti holokaustu lidé připomněli na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde vzpomínka proběhla formou převyprávění svědectví přeživších, hraním romské hudby a předčítáním jmen obětí.
➡ Magistrát hlavního města Prahy dnes na památku tisíců Romů zavražděných v koncentračním táboře Osvětim-Březinka vyvěsil romskou vlajku na budovu Nové radnice. Romské vlajky dnes vlají i na radnicích Prahy 7, Prahy 8, Prahy 3 nebo v Řeporyjích (@PavelNovotnak).
— ROMEA (@romeanews) August 2, 2023
➡ Památný den… pic.twitter.com/jlwlOhmFU2
Nejtemnější období. Od obsazení Československa německými vojsky uplynulo 84 let
