Hlavní obsah

Studenti identifikovali Liberečany zavražděné v Osvětimi. U některých dohledali i žijící potomky

Zpomalit nebo zastavit proces ztráty paměti. To je jeden z cílů výzkumu, který vedou studenti a pedagogové na liberecké univerzitě. V rámci něj se povedlo identifikovat 90 obyvatel Liberce, kteří byli deportováni z terezínského ghetta do Osvětimi. Přežili tam jen tři z nich.

Foto: Muzeum Auschwitz-Birkenau

Z devíti desítek Liberečanů se konce války v Osvětimi dožili jen tři z nich. Dvě ženy a jeden muž. Zjistil to výzkum, který vzniká na Technické univerzitě v Liberci.

Článek

Od září 1943 do července 1944 deportovali nacisté z ghetta v Terezíně do tábora v Osvětimi (Auschwitz-Birkenau) 17 500 osob. Konce války se dožilo pouhých 1294 deportovaných.

Díky výzkumu, který vedou studenti i pedagogové z katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní Technické univerzity v Liberci (FP TUL), teď vyšlo najevo, že mezi odvlečenými bylo i 90 obyvatel Liberce.

Studentům se je podařilo identifikovat. Zjistili, že z devíti desítek Liberečanů se konce války v Osvětimi dožili jen tři z nich: dvě ženy a jeden muž.

Von der Leyenová videem k uctění obětí holokaustu vyvolala v Polsku bouři

Evropa

„Šance na přežití byla naprosto minimální. Mezi 87 mrtvými jsou muži, ženy i děti. U většiny z 90 internovaných víme jen základní data, u některých jsme zjistili přesné datum úmrtí. U části obětí se nám dokonce podařilo dohledat i potomky, kteří žijí často v zahraničí. Čekají na naši zprávu,“ uvedla Kateřina Portmann, která se na katedře historie FP TUL podílí na výuce zejména kurzů moderních a soudobých dějin.

Mezi oběťmi je právník i manželka továrníka

V rámci výzkumu se podařilo mimo jiné zjistit, že mezi 87 zavražděnými Liberečany byl právník Arthur Neustadtel a jeho žena Irena a také manželka jednoho z nejvýznamnějších libereckých podnikatelů Otto Goltze, Anna.

Výzkum je přitom podle Kateřiny Portmann velmi náročný, vyžaduje trpělivost i trochu štěstí a připomíná detektivní práci.

Enigmu ukradli nacistům v Malackách, teď ji poprvé vystavují v Česku

Věda a školy

„Valná většina těch, které holokaust zasáhl, nepřežila nebo se rozhodla zůstat v exilu či do něj časem tito lidé odešli. Vzhledem k tomu, že se jednalo především o osoby německy mluvící, nebyl pro ně trvalý návrat do poválečného Československa de facto možný. Zároveň v kontextu poválečného vysídlení většiny původních obyvatel Liberce zmizeli i ti, kteří by na ně mohli vzpomínat. Proces ztráty paměti byl tak nastartován,“ dodala.

Databáze obětí holokaustu

Konkrétní jména 90 Liberečanů odvlečených z rodinného tábora v Terezíně identifikovala studentka třetího ročníku Eliška Šebestová. Navazovala na diplomovou práci Lindy Skrbkové, jež během svého výzkumu vytvořila databázi všech obětí holokaustu, pocházejících z Liberce. Čítá přes 700 jmen.

„Porovnávala jsem vše s dalšími databázemi, neboť údaje pro oblast pohraničí jsou nepřesné. Zároveň jsem se snažila dohledat i konkrétní lidské osudy. Lidé tak dostávají i tvář,“ vysvětlila Eliška Šebestová.

Na sestavování příběhů odvlečených lidí dál pracuje. Shromažďuje předválečné i poválečné informace o tří přeživších – o Lidii Altmannové, Elizabeth Pollakové a Brunovi Lammovi.

Jména 90 Liberečanů, kteří byli z Terezína odvlečeni do Osvětimi, zazněla nedávno veřejně při pietním aktu před libereckou synagogou. Děkan FP TUL Aleš Suchomel a studentka Eliška Šebestová tu také společně zasadili růžový keř jako připomínku těch, kteří v Osvětimi zahynuli. Keř obklopuje 11 větrníků za zavražděné terezínské děti.

Uznejte, že Leningrad byla genocida, chce Rusko po Německu

Evropa

Výběr článků

Načítám