Hlavní obsah

Srážka dvou Boeingů 747 v roce 1977 ukončila 583 životů

Novinky, Richard Sůsa

Kanárské ostrovy pro mnohé představují místo vysněné dovolené. Ostrov Tenerife se ale také stal dějištěm do té doby nejstrašnější letecké katastrofy, když se zde 27. března 1977 srazily dva Boeingy 747 plné cestujících. Neštěstí si vyžádalo 583 životů.

Foto: secrettenerife.co.uk

Hořící Boeing 747 společnosti Pan Am po srážce s Boeingem 747 firmy KLM na Tenerife v roce 1977

Článek

Řetězec událostí toho dne začal na sousedním ostrově Gran Canaria. Na tamním mezinárodním letišti vybuchla bomba nastražená separatistickým Hnutím za nezávislost a sebeurčení Kanárského souostroví. Výbuch zranil 8 osob. Jelikož krátce nato následoval telefonát hrozící další bombou na letišti, byl komplex uzavřen a veškerý provoz přesměrován.

Letadla začalo přijímat drobné letiště Los Rodeos na sousedním ostrově Tenerife. Dnes je známější jako letiště Tenerife Sever, protože o rok později, v roce 1978, bylo zprovozněno další letiště na jihu ostrova. Letadla zde čekala, než místní úřady opět prohlásily letiště na Gran Canaria za bezpečné a mohla tam cestující dopravit.

Los Rodeos nebylo uzpůsobeno na silný mezinárodní provoz a tak velká letadla. Ta jej brzy zablokovala, několik z nich muselo parkovat i na dráze, po níž letadla běžně směřovala na jedinou ranvej. Každé letadlo tak před odletem muselo jet po celé ranveji, na jejím konci se otočit a počkat na povolení ke vzletu.

Let KLM 4805

Stejný postup provedl i letoun nizozemské společnosti KLM, který letěl z Amsterodamu. Během čekání dotankoval palivo, jeho odlet zdrželo i hledání rodiny, která se nevrátila k letadlu, když byl umožněn návrat cestujících na palubu.

Na ní bylo celkem 248 osob, z toho 14 členů posádky. Život si zachránila jistá průvodkyně z Tenerife, která využila toho, že letadlo přistálo zde místo na Gran Canarii a vydala se domů.

V kokpitu seděl velmi zkušený kapitán Jacob Louis Veldhuyzen van Zanten, který patřil mezi hlavní hvězdy společnosti KLM. Měl také na starost výcvik všech jejích pilotů.

Let Pan Am 1736

Zatímco nizozemský stroj čekal na povolení ke startu, po ranveji jel další Boeing 747. Patřil americké společnosti Pan Am a přiletěl z Los Angeles, cestou měl zastávku na letišti JFK v New York City. Na Gran Canarii mohl odletět dříve, ale blokovalo ho právě letadlo KLM, když si nechalo dotankovat nádrž s palivem.

I zdejší posádka patřila mezi zkušené, kapitán Victor Grubbs měl nalétáno více než 20 tisíc hodin. Na palubě bylo 380 cestujících a 16 členů posádky.

Srážka

Na letiště ve výšce přes 600 m. n. m. se začala vkrádat mlha, kvůli které na ranvej přestala vidět posádka řídící věže, neviděli se ani dva piloti navzájem. Letiště navíc nemělo pozemní radar.

Letadlo Pan Am mělo jet po ranveji a na třetí odbočce zahnout doleva, čímž by uvolnilo dráhu pro vzlet stroje KLM. V mlze však třetí odbočku minulo a směřovalo ke čtvrté. Nervózní kapitán Veldhuyzen van Zanten čekal na povolení k letu. Pro špatné podmínky by mu brzy let nemusel být povolen.

Kvůli chybě v komunikaci si mylně instrukce řídící věže vyložil jako povolení ke startu. A na jediné frekvenci, kterou letiště ke komunikaci mělo, se do rozhovoru vložil stroj Pan Am. Veldhuyzen van Zanten tak neslyšel sdělení, že má ještě čekat, než bude ranvej volná. A vyrazil vpřed.

Když se před ním z mlhy vynořilo letadlo Pan Am, pokusil se ještě vzlétnout. Úhel vzletu byl ale příliš velký, ocasem zadrhl o dráhu a letadlo KLM následně americký stroj rozpáralo. Ve vzduchu se udrželo jen krátce, dopadlo asi 150 metrů za místem srážky. A kvůli dotankování nádrže při čekání začalo okamžitě hořet. Nikdo z letadla nepřežil.

Americký letoun měl větší štěstí, ze 396 osob přežilo 61, mezi nimi i kapitán Grubbs, první důstojník a letový inženýr. Na pomoc však museli čekat, neboť záchranáři se zprvu soustředili na letadlo KLM a kvůli mlze ani netušili, že se srazily dva stroje.

Následky a vyšetřování

Kanárští separatisté odmítli jakoukoliv odpovědnost za kolizi. Šetření se účastnili i zástupci Spojených států a Nizozemska. Za hlavní příčinu neštěstí stanovilo van Zantenovu snahu o vzlet bez řádného povolení.

Důležitými faktory, které k chybě přispěly, byly mlha a rušení radiové komunikaci mezi letadly a řídicí věží. Nizozemská strana odmítala, že by hlavní vinu nesl slavný kapitán. Upozorňovala na vzájemné nedorozumění mezi letadlem KLM a věží. K němu přispělo i používání nestandardního slovníku.

Na základě toho byla přijata detailní nařízení stanovující, jakým způsobem mají piloti s věží hovořit. Pro zajištění vzájemného porozumění je nezbytné zopakovat klíčový údaj z každé instrukce. Kladen je také větší důraz na znalost angličtiny jako hlavního jazyka pro letecký provoz.

Výběr článků

Načítám