Článek
„Jsem dost alergický, když někdo mluví v této souvislosti o bitvě u Chlumce. K té totiž došlo o staletí dříve, v roce 1126, a šlo o Chlumec u Ústí nad Labem, kde se střetl český kníže Soběslav I. a německý král Lothar III. Nebo naopak později v roce 1813, kdy v severních Čechách porazily armády Rakouska, Pruska a Ruska francouzského císaře Napoleona,“ upozornil Pavel Baldík, kronikář Chlumce nad Cidlinou a vysvětlil, že události u východočeského Chlumce souvisejí se selskými bouřemi v roce 1775.
Zlatý glejt byl fake news
„Po roce 1770 přišlo několik let s velkou neúrodou. Situaci nezlepšovala ani skutečnost, že jen pár let předtím skončila sedmiletá válka, při níž Rakousko ztratilo Slezsko. Lidem se žilo těžko, byl hladomor, ale povinnost roboty se nezmenšovala. Začali se bouřit. Pak už stačila jen jiskra,“ zasadil kronikář Baldík události do kontextu s tím, že tou rozbuškou byla zpráva, že budoucí císař Josef II. podepsal takzvaný Zlatý glejt.
V něm mělo být zlatým písmem potvrzeno zrušení nevolnictví. Byla to ale fáma, dnešním slangem fake news.
Památník selského rebela z roku 1937, jehož autorem je Jakub Obrovský.
Ovšem lidé jí věřili a po vrchnosti žádali úlevu od roboty. Protože ale žádný glejt neexistoval, nemohli se ničeho domoci. Začali se shlukovat a plenit vrchnostenská sídla. Ovšem přes drobné úspěchy byli i pro nedostatečné vyzbrojení poraženi. Nejprve před branami Prahy, pak definitivně u Chlumce.
„Došlo tu postupně ke třem potyčkám. Při jedné z nich byla část rebelujících natlačena do vod jednoho z tehdejších rybníků. Další den zamířili vzbouřenci na zámek, ale zastavili je vojáci. Nakonec bylo na straně sedláků asi dvanáct až patnáct obětí, na straně vojáků dva,“ dodal Pavel Baldík. Aby vzbouřenci nepokračovali v bojích, uřezali jim knoflíky u kalhot.
„Takže si je museli přidržovat a nemohli mít v ruce žádnou zbraň. Část skončila ve vězení, nebo dokonce na popravišti, ale například rychtář Nývlt, jeden z čelných představitelů odporu, už na podzim 1775 byl opět rychtářem ve Rtyni a ve své hospodě čepoval pivo,“ dodal Baldík.
A dodal, že povstání sice skončilo porážkou, ale i díky němu vydala Marie Terezie robotní patent a o šest let později Josef II. skutečně zrušil nevolnictví.
Místo historie úspěchy zemědělců
Vzpomínkové akce začaly v pátek historickou přednáškou a skončí v neděli mší svatou v kostele svaté Voršily. Podobná připomínka událostí z konce 18. století se naposledy v Chlumci konala před padesáti lety v roce 1975.
„I tehdy šel průvod na zámek Karlova koruna, kde byla uspořádána menší výstava. Bohužel se trochu zvrhla a místo historických faktů se zabývala zejména úspěchy socialistického zemědělství,“ upozornil kronikář Pavel Baldík.
„To, jak byly události selského povstání interpretovány například v době komunistického režimu, kdy se málem hovořilo o tom, že sedláci chtěli svrhnout tehdejší feudální řád, jsou ukázkou, jak je možné historií manipulovat a ohýbat ji,“ upozornil na závěr Pavel Baldík.
