Článek
Rada vzájemné hospodářské pomoci vznikla 8. ledna 1949 v Moskvě. Zakládajícími členy byl Sovětský svaz, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a Československo. O měsíc později se řady RVHP ještě rozšířily, přistoupila Albánie.
Do nově vzniklého hospodářského svazku vkládal Josif Vissarionovič Stalin velká očekávání. Sliboval si od ní silnější centralizaci a větší vazbu zemí na Moskvu. Dalším důvodem vzniku byl i fakt, že Západ začal proti státům s přetrvávajícími komunistickými režimy uplatňovat tvrdý diktát spočívající zejména v hospodářských embargách, což SSSR musel nějak kompenzovat.
Východ vs. západ
Prvotním cílem RVHP bylo spojit roztříštěné síly SSSR a jeho satelitů proti ekonomické síle Západu sdružené Marshallovým plánem (poválečný projekt USA na pomoc válkou zpustošené Evropě) a stát se soběstačným prostorem. Stalinovou vizí bylo, že díky RVHP dojde k urychlení hospodářského i technického pokroku a vzroste produktivita práce i životní úroveň všech členských zemí.
Spolupráci mezi oběma mocenskými bloky si Stalin nepřál. Již v prvním roce fungování RVHP byla schválena sofijská usnesení, která přísně zakázala zahraniční obchod mezi zeměmi RVHP a západními státy.
V průběhu padesátých a šedesátých let přistoupily do RVHP další státy jako Německá demokratická republika, Kuba, Vietnam nebo Mongolsko. Dalším přidruženým státem byla i Jugoslávie a s organizací částečně spolupracovaly i některé rozvojové země.
RVHP koordinovala vzájemný obchod členských zemí a zaměřovala se na hospodářskou pomoc a rozvoj průmyslu, zejména průmyslu těžkého, zbrojního a strojírenského. Hospodářství členských zemí fungovalo na bázi tzv. pětiletek, které byly základní ekonomickou koncepcí SSSR. Často také docházelo k nesmyslné specializaci země na výrobu jediného produktu či odběru nepotřebných surovin.
Paradoxy RVHP
Ekonomicky silnější státy, ČR nevyjímaje, musely podporovat státy slabší, kupříkladu Kubu Fidela Castra. Celkem členské země zásobovaly na 75 rozvojových států. Celý princip RVHP spočíval na myšlence úplné rovnosti všech států, myšlence, která se ale minula účinkem. Slabší země žily na úkor těch silnějších.
RVHP se více otevřela Západu až po Stalinově smrti v roce 1953. V roce 1958 vzniklo i konkurenční Evropské hospodářské společenství, předchůdce dnešní Evropské unie. Jako jedna z integračních akcí byl postaven ropovod Družba, který do Střední Evropy přivedl ruskou ropu.
Zajímavosti 28. června
Svátek: Lubomír
Významné události:
1914 v Sarajevu byl spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, událost se stala záminkou pro rozpoutání bojů 1. světové války
1919 v Paříži byla podepsána Versailleská smlouva, která 1. světovou válku formálně ukončila
1922 v Irsku vypukla občanská válka
Významná narození:
1712 Jean Jacques Rousseau (francouzský osvícenský filozof a spisovatel)
1963 Viktor Kožený (kontroverzní český podnikatel)
1980 Andrea Verešová (úspěšná slovenská modelka)
Fungování RVHP skončilo 28. června 1991, kdy byla rada rozpuštěna. S bortícím se impériem Sovětského svazu totiž přestalo mít působení RVHP smysl. Protokol o jejím rozpuštění podepsali v Budapešti delegáti devíti signatářských zemí, ČR zastupoval tehdejší ministr hospodářství Vladimír Dlouhý. Stalo se tak v tichosti během nejkratšího zasedání v její historii. Činnost RVHP trvající 42 let ukončila schůze netrvající ani hodinu.