Rozvědčíkovi se splní přání vyslovené před popravou nacisty

Po osudech Jaroslava Fraňka, známého též jako Rozvědčík, začal ze svého zájmu o historii a také o nevšedního souseda pocházejícího ze stejné oblasti Křivoklátska pátrat Zdeněk Šámal se synem Theodorem.

Pozůstalost včetně dopisu z německé věznice Plötzensee darovali příbuzní rakovnickému muzeu T. G. Masaryka a vše je v pamětní síni v Nezabudicích na Rakovnicku.

„Měli jsme od muzea digitalizované kopie dopisu. Jaroslav Franěk má fascinující osud, je to drobný příběh uprostřed velkých dějin a čím víc jsme se o něm dozvídali, tím nám byl sympatičtější. Plnit poslední přání slušným lidem je taky jen slušnost,“ míní Zdeněk Šámal.

A co psal Franěk své ženě před popravou? „Dovolí-li ti to poměry, nech vystavět na seči nad modříny malou kapličku v podobě podkovy,“ napsal krom dalšího loučení.

Zdeněk Šámal se rozhodl nechat kapličku vystavět. „Chtěl to i sám zafinancovat, ale když se to dozvěděli lidé z našeho muzea a muzejního spolku, chtěli se všichni zapojit a pomoci. Vznikla sbírka a necelý týden po jejím vyhlášení už jsme měli skoro celou potřebnou částku,“ řekla Novinkám archeoložka rakovnického muzea a Šámalova spolupracovnice Kateřina Blažková.

Teď už jsou potřebné peníze vybrané všechny.

Rozvědčíka si lidé nejspíš pamatují z knih a filmů jako hostinského z restaurace, kam chodil převozník Prošek v příběhu Zlatí úhoři či Smrt krásných srnců. Ladislav Franěk se narodil 8. října 1897 v Nezabudicích. Brzy poté, co musel během první světové války nastoupit do rakouské armády, zběhl a vstoupil k československým legiím v Rusku. A tady vzniklo ono proslulé označení.

„Výraz ‚rozvědčík‘ je vlastně rusismus a je to označení pro průzkumníka. Stejně jako jiní ho Franěk užíval, protože do řad zahraničního vojska vstoupil po zajetí na ruské frontě na jaře 1916 a čeští dobrovolníci byli tehdy v rámci ještě carské armády původně využíváni především jako průzkumníci, tedy rozvědčíci, v malých jednotkách,“ objasnil Šámal.

Během bojů byl Franěk zavalen zemí a zraněn, při anabázi návratu do vlasti skončil na léčení v jižním Vietnamu.

„Fraňkovy tři měsíce v Saigonu jsou velkou záhadou jeho života. Jsme si celkem jisti, ve které nemocnici se léčil, zajímavá je dál nedoložená zmínka o jeho kontaktech na českého sládka v saigonském pivovaru. Asi víme, o který pivovar šlo, ale českou stopu jsme neobjevili,“ zmínil se o pátrání po osudech Rozvědčíka Šámal.

Po návratu si Franěk, aby si zajistil obživu, postavil nejprve dřevěný stánek s občerstvením nazvaný Anamo podle míst v Asii, kde bojoval, a později i zděnou hospodu. Po německé okupaci Franěk vstoupil do protinacistického odboje. Podle některých zdrojů tajně vozil zbraně v pivních sudech.

„Pivní sudy jsme nijak nedoložili, ale koneckonců nějak je vozit musel, byl to hostinský a provozoval hospodu. Ovšem spíš bych věřil nějakému méně romantickému utajenému transportu. Z výslechových protokolů a rozsudku podobnou informaci nemáme,“ uvedl Šámal.

Franěk byl gestapem zatčen v lednu 1941 a 1. července 1943 popraven ve věznici Plötzensee v Berlíně.

Archeologové z rakovnického muzea na základě posledního přání Rozvědčíka museli najít to pravé místo pro kapličku.

„Nebylo to úplně jednoduché, abychom se vyhnuli soukromým pozemkům. Nakonec jsme vybrali místo u cesty od hospody směrem k Nezabudicím,“ řekla Novinkám Kateřina Blažková.

Na 30. června je naplánované slavnostní poklepání na základní kámen a současně si historikové třeba i s turisty či příznivci knih Oty Pavla tradičně připomenou výročí Rozvědčíkovy popravy.

Na 8. října, kdy uplyne 127 let od Fraňkova narození, je naplánovaná instalace kapličky.