Rodina ukrývala parašutistu. Nacisté ji popravili

I když se Potůčkovi podařilo uprchnout, 2. července 1942 ho zastřelil český četník.

„Moji prarodiče, rodiče a strýc s tetou zaplatili za pomoc parašutistovi životem,“ vyprávěl Právu pamětník.

Zpočátku mu drásalo srdce o svých nejbližších hovořit. „Postupně jsem si ale zvykl. Je přece důležité jejich oběti připomínat,“ zdůraznil Burdych, jenž o válečných událostech i ve svých 88 letech vypráví na besedách a přednáškách.

„Pro mého staršího bratra Vladimíra to bylo obrovské trauma. Vše viděl, protože tou dobou už byl doma,“ doplnil Antonín Burdych. Osudný den jejich stavení obklíčili četníci. Potom dorazilo gestapo a udeřilo právě na Vladimíra.

„Hledali rodiče, kteří zrovna jednotili řepu na poli. Tatínka hned začali vyslýchat a mlátili ho bičem, aby jim prozradil, kde parašutistu ukrývají,“ líčil.

„Tatínek chtěl Potůčka varovat, gestapu se vysmekl a utíkal k lesu. Všichni po něm začali střílet. To už jsem byl kousek od našeho stavení. Bratr běžel za mnou. Maminka se z toho nervově zhroutila. Pak ji odvezli, stejně i dědečka a tatínka. Ten ale na následky zranění po střelbě cestou zemřel,“ popisoval Burdych.

Jiří Potůček strávil dětství ve Vranově, což je část Břas, na Rokycansku. Během války se dostal do Anglie. Tam absolvoval speciální výcvik a stal se také radistou. V prosince 1941 seskočil s Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem nedaleko Poděbrad. Jako členové výsadku Silver A měli navázat spojení s Londýnem. Radista podával přes vysílačku Libuši zprávy z různých míst, jedním z nich byly i Ležáky. Nacisté pak osadu 24. června 1942 vypálili.

„Během heydrichiády se Potůček dál skrýval. Nějakou dobu zůstal u strýce a tety v Bohdašíně. Pak se na pár dní přesunul k nám, ale gestapo na něj udělalo zátah,“ líčil události Antonín Burdych.

Jiřímu Potůčkovi se podařilo uniknout. Prchal bez bot, jenom v košili, kalhotách a se zbraněmi. Po dvou dnech na útěku se dostal až k Trnové u Pardubic, kde vyčerpáním usnul v remízku. Zastřelil ho četník Karel Půlpán.

Jak pamětník na celou událost vzpomíná, stačil se on a jeho bratr rozloučit po zátahu na celou rodinu pouze s babičkou. „Než ji sebrali, políbila nás na čelo a řekla: ‚Pán Bůh vás opatruj.‘ Byla to velmi statečná žena,“ dodal pamětník.

Jeho prarodiče, maminku i strýce s tetou pak zastřelila popravčí četa na pardubickém Zámečku. Antonín a Vladimír vyrůstali u příbuzných, ale kaž­dý zvlášť. „Báli jsme se, že dopadneme jako děti z Lidic nebo Ležáků. Ale naštěstí nás nechali být,“ povzdechl si Burdych.

V sobotu, kdy uplynulo přesně 80 let od smrti parašutisty Jiřího Potůčka, na něj vzpomněli v Břasích na Rokycansku, a to od 9 hodin u místního úřadu.

V neděli se konalo několik pietních aktů na severovýchodě Čech, kde radista pobýval. První začal v 10 hodin u koupaliště v Malých Svatoňovicích a připomněl tamější odbojovou sokolskou skupinu, program dále pokračoval v Bohdašíně a v poledne se uzavřel na Končinách.