Hlavní obsah

Remkův let učinil z Československa třetí zemi, jejíž občan se vydal do kosmu

Moskva/Praha

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do kosmického prostoru. Prvním neamerickým a nesovětským člověkem na oběžné dráze se stal vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším SSSR v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva v kabině kosmické lodi Sojuz 28.

Foto: Jiří Kruliš, ČTK

Vpravo československý kosmonaut Vladimír Remek, vlevo jeho sovětský kolega Alexej Gubarev (archivní snímek z března 1978).

Článek

Šlo o první start s mezinárodní posádkou. Remek během téměř osmi dní na orbitě provedl řadu experimentů připravených čs. vědci.

Jeho let byl bezesporu úspěchem tuzemského výzkumu. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo např. to, proč Remek dostal přednost před druhým mužem, který se k letu připravoval, Oldřichem Pelčákem. Kolovala o tom řada fám a dohadů, třeba ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák.

Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal i jako úlitbu za sovětskou okupaci. Skutečností nicméně je, že ČSSR se v té době velmi významně podílela na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko, přednost ale nakonec dostalo Československo.

Zemřel první a zatím poslední polský kosmonaut

Věda a školy

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky 80 pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek.

Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Týdenní práce na orbitální stanici

Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy na výročí Vítězného února, kvůli technickým problémům se však od kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu odlepila 2. března 1978.

KOMENTÁŘ: Únor bílý, suchý a vítězný

Komentáře

Po startu pak po navedení na oběžnou dráhu pomocí vlastních motorických manévrů zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut 6, kde byli Remek s Gubarevem přivítáni posádkou kosmické stanice, kterou v té době tvořil Jurij Romaněnko a Georgij Grečko.

Na palubě stanice Saljut, kde Remek strávil podle specialisty na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze celkem šest dní, 17 hodin a 14 minut, bylo provedeno také několik experimentů připravených československými vědeckými pracovišti:

  • Experiment Chlorella 1 se věnoval studiu rozmnožování řas za podmínek kosmického letu.
  • Experiment Tepelná výměna 2 měl za cíl sledovat subjektivní pocit tepla a tepelné pohody s objektivním měřením teploty. Výsledky podle Václavíka mj. ovlivnily návrh systému podpory života na všech dalších kosmických stanicích - včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
  • Experiment Oxymetr měřil okysličování tkání a SUPOS 8 sledoval psychologický stav kosmonautů pomocí dotazníku.
  • Unikátní byl též experiment Morava-Splav využívající sovětské tavicí pece Splav-01 k roztavení a regulovanému tuhnutí vzorků materiálů.
  • Posledním experimentem byla Extinkce, jejímž úkolem bylo vizuální sledování jasnosti hvězd při jejich východu a západu a průchodu světla atmosférou Země.
  • Dne 4. března byla zahájena také první česká reportáž z oběžné dráhy.

Dvacet let od tragédie Columbie. Přispěla ke konci raketoplánů

Historie

Na zemský povrch se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Návratová kabina přistála v kazašské stepi.

Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Jeho kosmické dobrodružství trvalo přesně sedm dní, 22 hodin a 18 minut.

Podle popularizátora kosmonautiky Milana Halouska z České kosmické kanceláře a České astronomické společnosti je Remek navíc desátým nejmladším člověkem, který letěl do vesmíru: v den startu mu bylo 29 let, pět měsíců a šest dní.

Šancí letět do kosmu bude přibývat, ale nikdo nemá nic jisté, tvrdí český záložní astronaut

Věda a školy
Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ, angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství.
S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu. Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku.
V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil v lednu 2018 a odešel do důchodu.
Remek je podruhé ženatý, z obou manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.
Remek je držitelem řady především československých, českých a sovětských ocenění. Prezident Zeman mu udělil nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy, a to za významné proslavení vlasti v zahraničí. Jeho jméno nese i planetka číslo 2552.
Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek.

Sputnik přinesl Moskvě ve vesmírném závodě vedení. Odstartoval před 65 lety

Historie

První živý tvor na oběžné dráze. Fenka Lajka cestu nepřežila

Historie

Výběr článků

Načítám