Hlavní obsah

Remkův let učinil z Československa třetí zemi, jejíž občan se vydal do kosmu

Moskva/Praha

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do kosmického prostoru. Prvním neamerickým a nesovětským člověkem na oběžné dráze se stal vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším SSSR v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva v kabině kosmické lodi Sojuz 28.

Foto: Jiří Kruliš, ČTK

Vpravo československý kosmonaut Vladimír Remek, vlevo jeho sovětský kolega Alexej Gubarev (archivní snímek z března 1978).

Článek

Šlo o první start s mezinárodní posádkou. Remek během téměř osmi dní na orbitě provedl řadu experimentů připravených čs. vědci.

Jeho let byl bezesporu úspěchem tuzemského výzkumu. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo např. to, proč Remek dostal přednost před druhým mužem, který se k letu připravoval, Oldřichem Pelčákem. Kolovala o tom řada fám a dohadů, třeba ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák.

Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal i jako úlitbu za sovětskou okupaci. Skutečností nicméně je, že ČSSR se v té době velmi významně podílela na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko, přednost ale nakonec dostalo Československo.

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky 80 pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek.

Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Týdenní práce na orbitální stanici

Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy na výročí Vítězného února, kvůli technickým problémům se však od kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu odlepila 2. března 1978.

Po startu pak po navedení na oběžnou dráhu pomocí vlastních motorických manévrů zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut 6, kde byli Remek s Gubarevem přivítáni posádkou kosmické stanice, kterou v té době tvořil Jurij Romaněnko a Georgij Grečko.

Na palubě stanice Saljut, kde Remek strávil podle specialisty na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze celkem šest dní, 17 hodin a 14 minut, bylo provedeno také několik experimentů připravených československými vědeckými pracovišti:

  • Experiment Chlorella 1 se věnoval studiu rozmnožování řas za podmínek kosmického letu.
  • Experiment Tepelná výměna 2 měl za cíl sledovat subjektivní pocit tepla a tepelné pohody s objektivním měřením teploty. Výsledky podle Václavíka mj. ovlivnily návrh systému podpory života na všech dalších kosmických stanicích - včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
  • Experiment Oxymetr měřil okysličování tkání a SUPOS 8 sledoval psychologický stav kosmonautů pomocí dotazníku.
  • Unikátní byl též experiment Morava-Splav využívající sovětské tavicí pece Splav-01 k roztavení a regulovanému tuhnutí vzorků materiálů.
  • Posledním experimentem byla Extinkce, jejímž úkolem bylo vizuální sledování jasnosti hvězd při jejich východu a západu a průchodu světla atmosférou Země.
  • Dne 4. března byla zahájena také první česká reportáž z oběžné dráhy.

Na zemský povrch se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Návratová kabina přistála v kazašské stepi.

Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Jeho kosmické dobrodružství trvalo přesně sedm dní, 22 hodin a 18 minut.

Podle popularizátora kosmonautiky Milana Halouska z České kosmické kanceláře a České astronomické společnosti je Remek navíc desátým nejmladším člověkem, který letěl do vesmíru: v den startu mu bylo 29 let, pět měsíců a šest dní.

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ, angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství.
S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu. Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku.
V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil v lednu 2018 a odešel do důchodu.
Remek je podruhé ženatý, z obou manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.
Remek je držitelem řady především československých, českých a sovětských ocenění. Prezident Zeman mu udělil nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy, a to za významné proslavení vlasti v zahraničí. Jeho jméno nese i planetka číslo 2552.
Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek.

Výběr článků

Načítám