První transport Židů v dějinách Evropy odjel do koncentračního tábora z Ostravy

Město Ostrava si tuto událost v pátek připomene unikátní fotopřednáškou v 17:30 hodin v kině Luna, kterou organizuje ostravský kronikář Petr Lexa Přendík v rámci projektu Ostravské pěšiny. Dostala název Ostrava židovská a ukáže vývoj zdejší židovské komunity.

„Půjde opravdu o velmi zajímavou přednášku, nebylo vůbec jednoduché shromáždit informace o historii židovské menšiny v Ostravě i prostřednictvím obrazových záznamů. Mám k dispozici unikátní fotografie, které jsem získal až z patnácti různých zdrojů. Některé jsou z mé sbírky, jiné od dalších lidí, ale i z archivu města či Ostravského muzea,“ vysvětlil Novinkám autor akce, kronikář nejlidnatější ostravské části Jih.

„Povyprávím lidem například to, jak a proč v Ostravě židovská menšina vznikla. Souvisí to s tím, že v třetině 19. století se město stalo významným průmyslovým centrem, do něhož mířily tisíce migrantů z Moravy, Slezska, Slovenska a polské Haliče. Od poloviny 19. století přichází do Ostravy právě i Židé,“ popsal Přendík.

Židé v Ostravě využili díru na trhu a začali zde ve velkém obchodovat. Pomohl k tomu i rok 1867, v němž byli zrovnoprávněni s ostatním obyvatelstvem a mohli svobodně žít, vlastnit majetek a podnikat.

„Židé si v Ostravě najímali hostince, pivovary, lihovary a na počátku 20. století byly asi dvě třetiny všech ostravských živností, obchodů a hostinců v Moravské Ostravě právě v rukou Židů. Do města přišli i významní židovští průmyslníci jako Rotschildové, Guttmanové či Strassmannové,“ upřesnil kronikář s tím, že zatímco na začátku 19. století byla židovská komunita v Moravské Ostravě zcela novou menšinou, tak na konci téhož století byla druhou největší na celé Moravě.

V Ostravě a v okolních obcích se tehdy stavěly židovské synagogy, hřbitovy, školy a modlitebny. V roce 1875 vzniká v Moravské Ostravě Židovská náboženská obec, krátce poté je zde postavena hlavní synagoga a vznikají židovské spolky. Pak ale přišla 30. léta 20. století, která ve společnosti rozdmýchala protižidovskou náladu.

„A proto se 18. října 1939 ostravské přívozské nádraží stalo místem, kde byl vůbec poprvé v evropských dějinách proveden a vyzkoušen transport Židů do sběrného tábora. Deportace do polského Niska posloužily k otestování a nastavení mechanismu dalších plánovaných transportů, které měly vést k takzvanému očištění anektovaného hornoslezského průmyslového území od Židů,“ vylíčil Přendík.

Koordinátorem těchto transportů byl pověřen nacistický funkcionář Adolf Eichmann, který osobně zahájil přípravu transportů z polských Katovic, Moravské Ostravy a Vídně. Židé si měli koncentrační tábor podle vlastních plánů sami vybudovat, židovské firmy pak musely dodat stavební materiál a zajistit i přísun potravin.

V prvním ostravském transportu odjelo do Niska 900 mužů, týden poté, 26. října 1939, odcestovalo dalších téměř 400.

„V nákladních vagonech třetího transportu, který z Ostravy vyjel 1. listopadu 1939, bylo pak dalších 300 mužů. Tento transport ale do Niska již nedojel, byl dopraven do improvizovaného tábora v polském Sosnovci,“ upřesnil Přendík, který na akci lidem přiblíží i život židovských vězňů v Nisku.

Než si sami postavili vězeňské baráky, byli židovští vězni v Nisku přinuceni živořit v lese, pracovat na opravách mostů přes řeku San a pomáhat při úpravě cest. Stráže SS ponechaly v táboře jen skupiny zajištující jeho chod, ostatní vězně hnaly k nové východní hranici říše se Sovětským svazem. Mnozí z vězňů se pokusili o útěk na sovětské území.

„Jen některým se po dlouhém putování podařilo až v roce 1942 vstoupit do československého armádního sboru v Sovětském svazu. Jiní z vězňů se naopak pokoušeli o útěk směrem na západ,“ ukazoval Přendík.

Již koncem března 1940 rozhodlo velitelství SS v Krakově o zastavení stavby tábora v Nisku nad Sanem a jeho zrušení. Vězni se mohli vrátit domů.

„Mnozí se vrátili do Ostravy, ale stejně o pár měsíců později neušli transportům směřujícím do koncentračních a vyhlazovacích táborů,“ shrnul kronikář s tím, že závěr páteční přednášky pak bude patřit tématu vypalování židovských kultovních míst v Ostravě s unikátními záběry na hořící synagogy.