První rozvod Anglie s Evropou je starý bezmála půl tisíciletí

Coby politický, hospodářský a kulturní zlom se však brexitu vyrovná jen jedna událost a jeden panovník – Jindřich VIII. a jeho rozchod s katolickou církví. Tento „první velký brexit“ proběhl v letech 1532 až 1534 a dramaticky přepsal vztah Anglie k celé Evropě.

Je pravda, že Tudorovec Jindřich VIII. se rozešel s katolickou církví především proto, aby mohl anulovat své manželství s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou. Jeho kancléř Thomas Cromwell ovšem sledoval protiřímskou politiku z širších důvodů.

Církevní daň Anglie až do rozkolu platila přímo Svatému stolci a papež měl také hlavní slovo při jmenování biskupů a řešení záležitostí kanonického práva. Zákonem o svrchovanosti z roku 1534 král naráz skoncoval s odlivem financí do Říma.

Po bezmála tisíciletí tím vzala za své podřízenost anglické církve „evropskému“ papežství. Začala se rodit Velká Británie, podle Jindřicha se měla stát „impériem“. Anglie své zákony záhy prosadila ve Walesu a do roku 1547 byl Jindřich VIII. králem Irska. Jeho dcera Alžběta I. odrazila invazi katolického Španělska a zahájila cestu ke vzniku skutečné říše.

I při Jindřichově „brexitu“ věštili obchodníci ekonomickou katastrofu a šířili obavy z pomsty katolické Evropy. Jiní šli přímočaře za profitem, který umožnilo rušení klášterů a rostoucí námořní moc Anglie. Co se propagandy týče, Římu tehdy Angličané stejně jako nyní Bruselu vytýkali neefektivnost, korupci a neochotu k reformám.

Důsledkem seizmických otřesů v první půli 16. století však byla protireformace, vleklé války a bezmála dvě století nestability. Jindřichovým brexitem vše teprve začínalo a také v 21. století čeká britsko-evropské vztahy bouřlivé, nepředvídatelné a nejisté období.