První lidoop se do vesmíru podíval před 50 lety

Šimpanz Ham se narodil v červenci 1956 v Africe, byl však chycen lovci zvířat a poslán do Miami na Farmu vzácných ptáků. (Ne, není to chyba, opravdu ho převezli na tuto farmu. pozn. red.:)

Zde byl odkoupen Letectvem Spojených států amerických a umístěn do Hollomanova leteckého centra v Novém Mexiku, podle kterého je pojmenován. Jméno Ham je zkratkou této základny - Holloman Aerospace Medical Center.

Původně byl šimpanz znám pouze jako číslo 65, jako jeho kolegové, kteří také prošli výcvikem, ale nedostali se do užšího kola výběru. Až po úspěšném přistání na Zemi byl šimpanz pojmenován po své výcvikové základně. Nazývání pouhými čísly bylo prý především proto, že pracovníci NASA nechtěli, aby se jméno šimpanze spojovalo s případným neúspěchem. Od Hamových cvičitelů si získal přezdívku Chop Chop Chang.

Dvouletý šimpanz byl cvičen pro jednoduché reakce na různá světla a zvuky. Naučil se tak třeba, že pokud uvidí modré blikající světlo, musí rychle tlačit páku k sobě. Kdyby to neudělal, dostal by mírný elektrický šok a naopak, když se mu to podaří, k nohám mu bude vynesen banán. Přesto musel být Ham něčím výjimečný, když byl vybrán takřka ze 40 šimpanzů. Vykazoval značnou zálibou v učení se a zkoušky stavu beztíže ho dokonce bavily.

31. ledna 1961 v 16:55 místního času měla mise odstartovat z jižní Floridy. Kvůli drobným problémům měl však let čtyři hodiny zpoždění. Minutu po startu palubní počítač signalizoval příliš strmé stoupání, za další minutu vypočítal přetížení a za pár sekund byl předčasně vypuštěn kapalný kyslík, což vedlo ke změně tlaku ve spalovací komoře. Následně se oddělila kapsle od zážehových záchranných raket a byl vyslán signál Mayday. Ham byl naštěstí v přetlakovém obleku, jehož systém udržel stálý tlak i teplotu.

Plánovaný výškový dosah byl na 185 km, ale právě vlivem komplikací, které nastaly při letu, raketa dosáhla 253 km. Ham tam strávil 6,6 minut ve stavu beztíže. Následně raketa Mercury začala padat k zemi. A ačkoli dopadla o sto kilometrů dál od původního místa přistání, byla nalezena včas a Ham přežil, i když byl modul už plný mořské vody. Let trval 16 minut a 39 sekund.

Osvobozený Ham s radostí snědl jablko a půlku pomeranče, což značilo, že za letu neutrpěl žádná vážná zranění krom odřeného nosu při přistání. Ham tak otevřel cestu pro let kosmonauta Alana Sheparda, který na palubě kosmické lodi Freedom krátce proletěl vesmírem 5. května téhož roku.

Původně byl Ham však jenom náhradník. Letět měla samice šimpanze Minnie. Stala se však jedinou vyškolenou samicí pro misi Mercur, tak se rozhodlo, že zůstane na Zemi a stane se součástí Vzdušného šlechtického programu. Pomáhala tak zvýšit regulaci potomstva budoucích šimpanzích astronautů.

Astronaut Ham v klidu žil dalších 21 let v Národní Zoo ve Washingtonu, D.C., a pak v Zoo Severní Karolíny. Po smrti jeho tělo převzal institut ozbrojených sil, aby na patologii prozkoumali především jeho kosti. Měkké tkáně měly být odstraněny a kostra následně složena. Ta pak byla poslána do Mezinárodní vesmírné síně slávy v Alamogordu v Novém Mexiku, kde byl Ham pohřben a byla mu postavena pamětní deska před vchodem do muzea.

Bylo natočeno několik filmů na motivy šimpanze Hama. Zatím posledním je animovaný film z roku 2008 Vesmírní opičáci, kdy hlavním hrdinou byl vnuk Hama. Mezi ty známější patří např. Vesmírní kovbojové v hlavních rolích s Clintem Eastwoodem a Tommym Lee Jonesem z roku 2000.