Hlavní obsah

První hladké přistání na Měsíci. Před 55 lety to dokázala sovětská sonda Luna 9

Moskva/Praha

Sovětský svaz si mohl 3. února 1966 připsat další dílčí vítězství nad Spojenými státy v souboji o nadvládu vesmíru. Sovětská automatická meziplanetární stanice Luna 9, vypuštěná do vesmíru 31. ledna 1966, totiž tehdy jako první sonda vyslaná ze Země hladce přistála na povrchu Měsíce. Přinesla navíc jeho snímky.

Foto: Profimedia.cz

Přistávací kapsle sondy Luna 9 na Měsíci. Ilustrační foto

Článek

Sondu Luna 9 (vážila 1580 kilogramů, z toho přistávací modul 99 kg) vynesla do vesmíru z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Molnija-M. Na Měsíci přistála v tzv. Oceánu bouří.

První klasický kosmodrom Bajkonur slaví 65 let

Věda a školy

Po přistání Luny 9 se hermeticky uzavřený kontejner připomínající kouli otevřel, aby mohl pořídit první snímky měsíčního povrchu. Vedle panoramatických snímků okolí poskytla Luna vědcům informaci, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří a je tedy pevný.

Foto: ČTK/AP

Snímek měsíčního povrchu pořízený sovětskou sondou Luna 9

Luna 9 byla součástí sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna, v rámci kterého byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc. Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství.

Mezi ně patřil let sondy Luna 2 v září 1959, která se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce. Luna 16 zase jako první zpět na Zemi dopravila vzorky z Měsíce.

73 tragických sekund. Pilot zříceného Challengeru byl zřejmě při vědomí do poslední chvíle

Historie

Po „devítce” zaznamenala úspěch i Luna 10 vypuštěná v březnu 1966, která se stala první umělou družicí Měsíce. Luna 17 dopravila v listopadu 1970 na Měsíc Lunochod 1, který se stal historicky prvním vozidlem, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese.

SSSR, USA a pak dlouho nic...

Přes úspěch programu Luna se ale sovětským vědcům nepodařilo dovést k úspěšnému konci projekt pilotovaného letu k Měsíci, kde slavili úspěch Američané. Těm se podařilo měkké přistání na Měsíci v červnu 1966 a v roce 1969 se Neil Armstrong jako první člověk po měsíčním povrchu již procházel.

Před 50 lety vystoupili Armstrong a Aldrin na povrch Měsíce

Amerika

V roce 1977 se sice mělo do kosmu vydat třetí sovětské lunární vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako nákladný. Už v prosinci 1972 přitom skončil americký pilotovaný měsíční program.

Další sonda tak dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na něm bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík.

Číňané zveřejnili záběry z přistání sondy na Měsíci

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám