Článek
Sondu Luna 9 (vážila 1580 kilogramů, z toho přistávací modul 99 kg) vynesla do vesmíru z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Molnija-M. Na Měsíci přistála v tzv. Oceánu bouří.
První klasický kosmodrom Bajkonur slaví 65 let
Po přistání Luny 9 se hermeticky uzavřený kontejner připomínající kouli otevřel, aby mohl pořídit první snímky měsíčního povrchu. Vedle panoramatických snímků okolí poskytla Luna vědcům informaci, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří a je tedy pevný.
Luna 9 byla součástí sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna, v rámci kterého byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc. Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství.
Mezi ně patřil let sondy Luna 2 v září 1959, která se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce. Luna 16 zase jako první zpět na Zemi dopravila vzorky z Měsíce.
73 tragických sekund. Pilot zříceného Challengeru byl zřejmě při vědomí do poslední chvíle
Po „devítce” zaznamenala úspěch i Luna 10 vypuštěná v březnu 1966, která se stala první umělou družicí Měsíce. Luna 17 dopravila v listopadu 1970 na Měsíc Lunochod 1, který se stal historicky prvním vozidlem, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese.
SSSR, USA a pak dlouho nic...
Přes úspěch programu Luna se ale sovětským vědcům nepodařilo dovést k úspěšnému konci projekt pilotovaného letu k Měsíci, kde slavili úspěch Američané. Těm se podařilo měkké přistání na Měsíci v červnu 1966 a v roce 1969 se Neil Armstrong jako první člověk po měsíčním povrchu již procházel.
Před 50 lety vystoupili Armstrong a Aldrin na povrch Měsíce
V roce 1977 se sice mělo do kosmu vydat třetí sovětské lunární vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako nákladný. Už v prosinci 1972 přitom skončil americký pilotovaný měsíční program.
Další sonda tak dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na něm bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík.