Článek
Magion vymysleli a zkonstruovali českoslovenští inženýři a technici pod vedením Pavla Třísky a Jaroslava Vojty mezi lety 1974 a 1978.
Družice Magion 1 odstartovala do vesmíru 24. října 1978. Satelit, který se v raketě Kosmos-3M „svezl“ se sovětskou geofyzikální družicí Interkosmos 18, byl určen pro výzkum zemské magnetosféry a ionosféry, proto daný název. Družice jen o málo větší než videorekordér a vážící 15 kg sloužila vědcům skoro tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře. [celá zpráva]
Problematická situace
Krátce před prvním spojením s družicí nebylo v Panské Vsi úplně veselo, porouchal se totiž systém řízení pozemní přijímací antény. Záznam telemetrie Magionu tak byl ohrožen, automatika antény nemohla anténu samostatně navádět po dráze družice, po které se měla pohybovat, až bude na zhruba 10 minut viditelná nad obzorem.
„V napjatých chvílích inženýři a technici Ionosférického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd uvažovali, že budou anténu nouzově ovládat ručně. Byl to zoufalý nápad, který počítal s tím, že pohyby antény budou měnit podle toho, jak bude signál Magionu sílit nebo slábnout,“ prozradila Miroslava Kaňková z Odboru mediální komunikace AV ČR.
Z pražské výstavy „Přátelství dobývá vesmír“ (1978). Jedním z exponátů byla první československá umělá družice Země Magion.
Při prověření elektroinstalace se nakonec technikům podařilo objevit závadu – uvolněný konektor. Po jeho dotažení anténa opět začala plnit svou funkci a byla připravena převést signály Magionu do síně řídicího střediska, kde se signál zaznamenával na magnetofonový pásek a později analyzoval.
Zpětně najít, co družice zjistila
Na družici navázaly ještě další čtyři Magiony, jejichž vědecké výsledky byly významnější.
Přesto nyní odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR obrovské množství záznamů, pořízených Magionem 1, digitalizují s nadějí, že se z nich po čtyřech desítkách let s pomocí nových technologií podaří získat důležité údaje, jež jejich předchůdci získat nemohli.
Mezinárodní spolupráce
Podle letos nalezených archivních materiálů stál program Magion v době svého vzniku 10 milionů Kč. V dnešních penězích by to (při započtení průměrné inflace dle ČSÚ) bylo asi 78 milionů, informuje AV ČR.
Pozemní testovací modely družic Magion 1 (menší vpravo) a Magion 2
Nové vědecké výsledky je už dnes obtížné získat pomocí takto malých družic na oběžné dráze Země. Namísto toho se čeští vědci, navazující na úspěchy programu Magion, účastní velkých projektů, které jsou podstatně dražší a které lze z finančních důvodů uskutečnit jen v široké mezinárodní spolupráci. Přehled projektů je v tabulce níže.
| TARANIS - francouzský satelit, určený k výzkumu nadoblačných blesků, tzv. skřítků nebo elfů, které se budou poprvé pozorovat z oběžné dráhy koordinovanou sadou přístrojů. Jedním z nich bude český analyzátor radiových vln. Plánovaný start se posunul z léta 2018 na jaro 2020. |
|---|
| SOLAR ORBITER - evropská sonda pro výzkum sluneční heliosféry a vzniku tzv. slunečního větru. Čeští vědci a technici připravují několik přístrojů, které budou měřit viditelné a ultrafialové záření sluneční korony, rentgenové záření, energetické částice a radiové vlny. Start má být v roce 2020. |
| JUICE - evropská sonda, která má po dobu cca 3,5 roku zkoumat turbulentní okolí obří plynné planety Jupiter i její velké ledové měsíce Ganymed, Europa a Kallisto. Ty dle současných poznatků pod souvislou ledovou kůrou ukrývají oceány slané vody. Někteří vědci se proto domnívají, že mohou být vhodným místem pro hledání jednoduchého mimozemského života. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru v roce 2030. |
| EXOMARS - společný evropsko-ruský projekt dvoudílné sondy, která má po přistání na Marsu zkoumat stopy života, ale i elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu rudé planety, vnitřní strukturu planety a vliv vesmírného počasí. Půjde hlavně o bleskové výboje na čtvrté planetě sluneční soustavy. Zatím se ale neví, zda v marsovské atmosféře bleskové výboje vůbec existují. Start sondy je plánován na rok 2020. |
Nový dokument
Dosud málo známé detaily z přípravy vzniku Magionu zachycuje nový dokumentární film Akademie věd. Režisér Marek Janáč pátral v archivech a mezi pamětníky, aby málo známé zákulisí vzniku zařízení představil veřejnosti.
Objevil například záznam, v němž se o důležitosti čs. inženýrů a techniků pro mezinárodní kosmický program Interkosmos mluví jako o hlavním důvodu, proč byl třetí národností ve vesmíru Čechoslovák Vladimír Remek. [celá zpráva]
A nikoli třeba Němec, Polák či Maďar, kteří se v té době na let do vesmíru připravovali také.
