Článek
A bude to zřejmě vůbec první památník pro konkrétního řadového amerického veterána, pro jednoho z těch, kteří se na jihozápad Čech pravidelně vraceli.
„Tihle lidé nikde u nás žádné pomníčky nemají. Alespoň si toho nejsem vědom, a to jezdím po oslavách osvobození už pětadvacet let,“ řekl Novinkám David Cajthaml z plzeňského Military Car Clubu, místní rodák, který vznik památníku loni inicioval.
„Earl Ingram byl vynikající člověk, který k nám do Kříší jezdil pravidelně už od roku 1995,“ připomněl Cajthaml.
Zmíněný pomník není nic honosného – ležící kamenný leštěný blok s vytesaným jménem. „Nechtěl jsem žádnou pompéznost, to on neměl rád. Představoval jsem si něco decentního. A pak jsem si vzpomněl na větu, kterou pronesl přímo Ingram. Že když přijedou do Plzně na oslavy, tak jsou jako filmové hvězdy. No a ty mají v Americe svůj chodník slávy. Tak jsem si řekl, to jméno musí být podobně jako tam v kameni,“ vysvětlil Cajthaml.

Earl Ingram na plzeňských Slavnostech svobody
„Hned od počátku jsme to konzultovali s rodinou pana Ingrama, aby nedošlo k nějakému faux pas, protože někteří lidé jsou tak skromní, že by něco takového ani nechtěli. Ale byli rádi, nechtěli ani věřit, že tady ta myšlenka vznikla. V sobotu přijede na odhalení památníku Ingramův syn a vnuk, mimochodem kapitán americké armády,“ poznamenal Cajthaml.
Přeťatá vesnice
Náklady – necelých 30 tisíc – uhradil Military Car Club, potřebný pozemek poskytla a zkultivovala obec Břasy, pod níž Kříše patří. Místo bylo jasně dané: demarkační linie mezi Rudou a americkou armádou. Nadporučíka Ingrama sem převeleli z Plzně.
„Sloužil nějakých 200 metrů odtud, velel tehdy asi čtyřicetičlenné četě vojáků,“ poznamenal Cajthaml.
Část obce osvobodili Sověti, část Američané. Zátaras mezi oběma zónami tvořily dva tanky s bílou hvězdou na kapotě postavené přes silnici.
„Ingram tady byl asi čtrnáct dní,“ uvedl Cajthaml. „Když se do Kříší po padesáti letech vrátil, moc to tu nepoznával. Třeba se divil, že nevidí tu velkou skálu, podle které se tenkrát orientovali. Myslel Křemenáč v Břasích, tehdy byl holý, dnes je všechno zarostlé,“ konstatoval.
Demarkační linii tady připomíná ještě jeden pomník. S příznačným osudem – odhalili jej v roce 1953 jako poděkování Rudé armádě, teprve po sametové revoluci na něm přibyl nápis, který pamatoval i na Američany.

Starý pomník na demarkační linii v Kříších
V řadách US Army
Earl Ingram se narodil 2. září 1922, přes kanál La Manche se dostal v srpnu 1944 a odtud postupoval až na západ Čech. V armádě pak po válce působil více než 30 let jako profesionální voják.
Do Čech se poprvé vrátil v roce 1995. „Když jsem přijel do Plzně v květnu 1945, setkal jsem se s těmi nejvděčnějšími a nejšťastnějšími lidmi, jaké jsem kdy viděl,“ vzkázal „svým Plzeňákům“ ještě pár měsíců před smrtí.



