Před šedesáti lety zavraždili Malcolma X

Malcolm X, rodným jménem Malcolm Little a přijatým islámským jménem El-Hajj Malik El-Shabazz, se narodil 19. května 1925 ve městě Omaha v americkém státě Nebraska. Měl dohromady sedm pravých sourozenců, pět bratrů a dvě sestry, a také dvě nevlastní sestry a jednoho nevlastního bratra. Sám měl šest dětí: dceru Attallu, Qubilahu, Ilyasahu, Gamilahu a dvojčata Malikahu a Malaaku, která se narodila po jeho smrti.

Když byl Malcolmovi rok, přestěhoval se s rodinou do Wisconsinu, protože jim vyhrožoval Ku-klux-klan. Později se stěhovali také do Lansingu v Michiganu, kde jim vyhrožovala odnož této organizace Černá legie.

Právě příslušníci Černé legie jim v roce 1929 zapálili dům. O dva roky později jeho otce Earla Littlea srazilo auto, což úřady označily jako sebevraždu. S tím ale rodina Malcolma X nesouhlasila a označila incident jako vraždu, kterou spáchala Černá legie.

„Nějaký druh psychického úpadku zasáhl naši rodinu a začal nahlodávat naši hrdost,“ píše se v autobiografii Malcolma X vydané v roce 1965.

Psychické problémy výrazně ovlivnily život jeho matky Lousie Littleové, která se v roce 1938 nervově zhroutila a byla následně umístěna do psychiatrické léčebny Kalamazoo. Malcolm X se pak stal opatrovníkem soudu a stejně jako jeho sourozenci byl umístěn do pěstounské péče.

Svá mladá léta prožil v celé řadě pěstounských domovů nebo u příbuzných. Dopustil se několika trestných činů a v roce 1946, když mu bylo 21 let, byl odsouzen k osmi až deseti letům vězení za krádeže a vloupání.

Ve vězení se následně připojil k sektě Islámský národ (anglicky Nation of Islam) a přijal jméno, pod kterým ho dnes každý zná: Malcolm X. Toto jméno symbolizovalo neznámé africké příjmení předků, které mu sebrali otrokáři, a zároveň se zbavil příjmení Little, jež podle něho znázorňovalo „jméno bílého otrokáře“. Tento postup byl u členů Islámského národa běžný.

Ven se nakonec dostal v srpnu roku 1952, kdy ho po zhruba šesti letech v cele podmínečně propustili. Krátce poté se stal aktivním členem Islámského národa. Po svém propuštění se přestěhoval do Chicaga, kde se stal duchovním pod vedením Elijaha Muhammada, tehdejšího vůdce Islámského národa a samozvaného „poslíčka Alláha“.

V červnu 1953 ho jmenovali pomocným duchovním v Chrámu číslo jedna v Detroitu. Později sloužil mimo jiné také ve Filadelfii nebo v newyorské černošské čtvrti Harlem.

Malcolm X sice kritizoval Martina Luthera Kinga za jeho multirasový, nenásilný přístup, respektoval ho však jako „spoluvůdce našeho lidu“. Takto ho označil v pozvánkách, které mu posílal: zval ho totiž na setkání Islámského národa na počátku 60. let, protože chtěl, aby King slyšel hlásání Elijaha Muhammada. King ale jeho pozvánku nikdy nepřijal.

Malcolm X Kinga označil jako „hlupáčka“ a ostatní vůdce za občanská práva jako „loutky“ bílého establishmentu. Byl také důrazně proti jakékoli rasové integraci.

Vyjádřil se například k Pochodu na Washington, kde v roce 1963 Martin Luther King pronesl svoji legendární řeč „I have a dream“. Malcolm X tento pochod označil za „frašku ve Washingtonu“.

Na rozdíl od Martina Luthera Kinga nechtěl rasovou integraci. Vyzýval naopak k tomu, aby se Afroameričané vrátili do Afriky a mezitím, než se tak stane, aby byl v USA vytvořen samostatný stát pro lidi s černou barvou pleti. Odmítl také nenásilný Kingův přístup, podle něj totiž měli černoši bránit svá práva „jakýmikoli nezbytnými prostředky“.

Na jaře 1964 se Malcolm X odtrhl od Islámského národu a podnikl pouť do Mekky. Konvertoval k sunnitskému islámu. Krátce poté, co se vrátil z Mekky, se vůbec poprvé a naposledy setkal s Kingem, a to během debaty v Senátu o zákonu o občanských právech v roce 1964.

„Na konci debaty ke mně přišel a promluvil a já jsem mu ochotně potřásl rukou,“ uvedl King k setkání, ke kterému došlo 26. března 1964. King potřesení rukou hájil tím, že „mým postojem je laskavost a usmíření“.

Rok 1964 Malcolm obecně věnoval navazování kontaktů s černošskými aktivisty, které považoval za militantnější, než byl King. Odcestoval například do saúdskoarabského města Džidda, kde začal pouť do Mekky. Při té příležitosti jej tamní král Fajsal bin Abd al-Azíz později označil za státního hosta.

V dubnu a v květnu také jel do Súdánu, Nigérie a Ghany. Při svých cestách se stal skutečným sunnitským muslimem a opustil některé své radikální názory. Do USA se vrátil jako sunnita, který hodlal bojovat proti rasismu, nikoli proti bělochům obecně. Ve druhé polovině roku 1964 byl také v Senegalu, Libérii nebo Alžírsku.

Malcolm X mnohokrát hovořil o tom, že někdo usiluje o jeho život. Naposledy se tak stalo v rozhovoru pro Gordona Parkse 19. února, tedy dva dny předtím, než jej zavraždili.

21. února 1965 hovořil Malcolm X ke zhruba čtyřem stovkám svých příznivců během setkání Organizace afroamerické jednoty na Manhattanu v New Yorku. Projev přerušila osoba, která křičela: „Negře, dej ty pracky pryč od mý peněženky.“ Malcolm X se vydal do hlediště se svojí ochrankou, aby situaci uklidnil. V tu chvíli se ale k němu přiřítil muž s upilovanou brokovnicí a jednou ho střelil přímo do trupu.

Dva další muži se přidali a začali do něj střílet ruční poloautomatickou pistolí. Malcolma X prohlásili za mrtvého v půl čtvrté odpoledne tamního času, a to krátce poté, co jej odvezli do nemocnice Columbia Presbyterian Hospital.

Pitva později prokázala 21 střelných zranění do trupu, levého ramene, rukou a nohou.

Jedním ze střelců byl člen Islámského národa Talmadge Hayer, známý též jako Thomas Hagan, kterého krátce po střelbě zbil dav lidí. Střelec později uvedl, že černošského aktivistu zabil kvůli jeho roztržce s Islámským národem.

Svědci následně další dva ozbrojence identifikovali jako Normana 3X Butlera a Thomase 15X Johnsona. Oba také patřili do Islámského národa. Později se však ukázalo, že střílet nemuseli oni.

V březnu 1966 byli všichni tři odsouzeni za vraždu a dostali doživotní trest. U soudu se Hayer k vraždě přiznal, ale odmítl říct, kdo další střílel. Řekl jen, že to nebyli Butler a Johnson. V roce 1977 a 1978 následně Hayer podepsal dokument, v němž potvrdil, že tito dva muži na Malcolma X nestříleli. Naopak jmenoval čtyři další lidi, kteří se buď aktivně podíleli na vraždě, nebo připravovali její plánování.

Butlera, dnes známého pod jménem Muhammad Abdul Aziz, podmínečně propustili v roce 1985. Johnsona, který se ve vězení přejmenoval na Khalil Islam, o dva roky později. Oba trvali na své nevině. Khalil Islam v roce 2009 zemřel. Hayera, který skutečně na Malcolma X střílel, pustili v roce 2010. 

O jedenáct let později soud v New Yorku oba dva, Khalila Islama a Muhammada Azize, zprostil viny za vraždu Malcolma X. Očištění přitom iniciovala manhattanská prokuratura v návaznosti na nová zjištění o případu.

Vražda duchovního a černošského aktivisty Malcolma X je i po šedesáti letech předmětem dohadů. Určité teorie hovoří například o tom, že do jeho vraždy byla zapletená americká FBI nebo CIA.