Článek
První československá družice Magion 1 o váze 15 kilogramů odstartovala do vesmíru 24. října 1978. Satelit, který se v raketě Kosmos-3M „svezl“ se sovětskou geofyzikální družicí Interkosmos 18, byl určen pro výzkum zemské magnetosféry a ionosféry – proto daný název. Vydržel tři roky, pak shořel v atmosféře.
Před 40 lety se dostala do vesmíru první československá družice
Než byl do vesmíru vypuštěn 50kilogramový Magion 2, podíleli se čeští a slovenští vědci například na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984), nebo sond Fobos, které v roce 1988 zamířily k Marsovu měsíci Phobos.
Osm samostatných tuzemských objektů
Po Magionu 1 následovaly další čtyři družice z této řady, jež byly podstatně větší a měly tvar mnohostěnu: Magion 2 (1989), Magion 3 (1991), Magion 4 (1995, první česká družice) následovaný Magionem 5 (1996). Všechny byly vypouštěny jako „kolegyně“ jiných satelitů, konkrétně sovětských, respektive ruských.
Technickým vedoucím těchto pěti družic projektu Magion byl Jaroslav Vojta, který od roku 1993 působí v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Existují ještě tři další samostatné české satelity: MIMOSA (2003), v roce 2017 následoval VZLUSat-1 jakožto první tuzemská technologická družice. A naposledy letos se do vesmíru dostala družice Lucky-7 vyvinutá na ČVUT.
Do vesmíru odletěla družice a detektory vyvinuté na ČVUT
Do mezinárodního kosmického výzkumu se Československo poprvé zapojilo v roce 1967 v programu Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do vesmíru Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.