Před 255 lety se narodil hudební génius Mozart

27. ledna 1756 se v Salzburku narodil Johannes Chrysostomus Wolfgang Gottlieb jako nejmladší ze sedmi dětí Leopoldovi a Anně Marii. Wolfgang měl o čtyři a půl roku starší sestru Annu Marii, která také vynikala talentem v hudbě, hrála brilantně na klavír. Otec Leopold si nemohl nevšimnout, jak jeho dvě děti vynikají, tak se rozhodl, že toho náležitě využije a vzal je se ženou do Paříže.

Jako zázračné děti byli sourozenci představováni na královských dvorech, poslechl si je francouzský i anglický král. Malý Mozart svými předčasnými schopnostmi a neuvěřitelným talentem naplňoval obecenstva úžasem a obdivem. Jeho prvním publikovaným hudebním dílem byla symfonie, a to ještě nedovršil 10 let.

Počátek 70. let 18. století prožil Wolfgang v Itálii, kde stihl představit dvě svá díla, opery Mitridate a Lucio Silla. Procestoval kus Evropy, dokonce koncertoval i v Brně a Olomouci, kde si opět získal publikum. Vrátil se ale do rodného Salzburku, kde nastoupil do služby k arcibiskupovi. Usiloval však o propuštění, protože to zde špatně snášel a chtěl vyrazit do světa. I přesto nelenil a složil několik významných děl a hlavně oper. Arcibiskup mu přesto nevyhověl, tak Amadeus uprchl do Vídně ilegálně.

Nadaný Mozart se pokusil o vytvoření původní německé opery, včetně zpívané hovorové němčiny. Chtěl tak nahradit italskou operu, která byla považována za elitářskou. Vznikla tak zpěvohra Zaida a komická opera Únos ze serailu. Počátkem 80. let procházel jeho život vrcholem i v soukromí, když si vzal dceru své bývalé bytné Konstance Weberovou. To však jen zhoršilo vztah s otcem a sestrou, když nesouhlasili jak s odchodem do Vídně, tak se svatbou.

Během prvních dvou let ve Vídni dosáhla Mozartova kariéra vrcholu, to se projevilo i na jeho příjmech. Mezi lety 1786 a 1790 vznikly Wolfgangovy nejslavnější opery Don Giovanni a Figarova svatba. Obě opery byly slavnostně uvedeny v Praze, čemuž byl sám skladatel přítomen. Pražské publikum si získal, po premiéře se nechal slyšet: „Moji Pražané mi rozumějí.“

Mozart měl ale i protivníka v podobě Salieriho. Ital, ředitel divadla, dvorní kapelník, žárlil a záviděl Mozartovi jeho úspěchy a genialitu. Bohužel Wolfgang pro změnu žárlil na svého italského soka, protože právě jej příznivci oper upřednostňovali díky italskému stylu oper. Mozart se s tím však nemínil smířit a uspořádal další turné po Německu, složil operu Cosi fan tutte a zpěvohru Kouzelnou flétnu, která byla považována spíše za pohádku. Posledním Mozartovým dílem je nedokončené Requiem. Zemřel 5. prosince 1791 po nakažení infekční nemocí.

Mozartova hudba byla a stále je inspirací pro mnohé hudební skladatele, jeho život se však také stal vhodným příběhem k vyprávění jak na prknech, co znamenají svět, tak na plátně. Nejslavnějším filmovým ztvárněním je určitě Amadeus od Miloše Formana, částečně založený na životopisech W. A. Mozarta a A. Salieriho.

Wolfganga Amadea Mozarta si v Rakousku natolik cenní, že po něm pojmenovávají i věci, které s jeho životem či dílem nemají nic společného. Cukrovinky Mozartovy koule jsou po světě už tak známé, že si kdejaký člověk může myslet, že je doma pravidelně pekla jeho žena. Přesto je Wolfgangovo jméno spojeno především s jedním z největších skladatelů doby klasicismu.

„Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk,“ Albert Einstein.