Před 20 lety vstoupil v platnost Kjótský protokol o snížení emisí. Ambice se nenaplnily

Kjótský protokol podepsalo celkem 192 smluvních stran, Českou republikou byl podepsán v roce 1998 a ratifikován 15. listopadu 2001. Název protokol získal podle města Kjóta, kde byl v roce 1997 dojednán.

První kontrolní období bylo stanoveno na roky 2008-2012. Země se zavázaly do konce tohoto období snížit emise skleníkových plynů nejméně o 5,2 procenta ve srovnání s emisemi v roce 1990.

Redukce se týkají emisí oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, polyfluorovodíku, fluoridu sírového a fluoridu dusitého. Pro každý skleníkový plyn existuje tzv. potenciál globálního ohřevu v závislosti na jeho schopnosti ovlivňovat klima.

V prosinci 2012 byl na konferenci o změnách klimatu v Dauhá schválen dodatek, kterým bylo potvrzeno pokračování protokolu do roku 2020. Evropská unie a jejích 28 členských států se do roku 2020 zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 20 procent v porovnání s rokem 1990.

Spojené státy americké Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie. Právě USA a Čína jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. Například Kanada od protokolu odstoupila.

Cíle protokolu ale nakonec nebyly naplněny. Evropa své cíle splnila, celkově se ale podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 zvýšila asi o 20 procent.

Pařížská dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2016, pak Kjótský protokol nahradila. Cílem dohody je dlouhodobá ochrana klimatu a snaha udržet průměrný růst globální teploty pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Na základě dohody se Česko spolu s ostatními členskými státy EU zavázalo snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Smlouvu dosud podepsalo 196 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.

Pařížská úmluva OSN o ochraně klimatu je jedním z hlavních bodů, které projednávají každoroční konference OSN o změně klimatu (COP). Na klimatické konferenci COP28 v Dubaji se v roce 2023 představitelé téměř dvou stovek zemí shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny.

Spojené státy během prvního mandátu Donalda Trumpa od Pařížské smlouvy v roce 2017 odstoupily. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů v propadu HDP, znamenala rušení pracovních míst a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.

Trumpův nástupce Joe Biden však toto rozhodnutí zvrátil, ale po svém druhém zvolení Trump oznámil, že jeho země od smlouvy opět odstoupí. Mělo by se tak podle agentury Reuters stát k lednu příštího roku. Trump změnu klimatu označil za výmysl a nastínil energetickou politiku, která má silně podporovat fosilní průmysl.