Článek
Historička Michaela Košťálová pro Novinky připomněla, že bylo pro poštovní známku důležité vybrat patřičné symboly, které se budou vhodně odkazovat k počátkům státu. I proto jsou na ní vytištěny Hradčany jako hlavní motiv, jelikož jsou stěžejním místem naší historie, sídlem panovníků a odvěkým symbolem české státnosti.
Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu
Jak k tomu ale přesně došlo? Rychlému a kvalitnímu vyhotovení známky jako státního symbolu se přikládala velká důležitost a nově ustavená poštovní správa pro ni hledala povolaného autora.
Muchu o návrh požádala již 30. října 1918 s tím, že kvůli reprodukci výplatní známky, na které státu záleželo nejvíce, musel být vypracován do 24 hodin, jak připomíná na svém webu Poštovní muzeum České pošty v Praze. „Nutno podotknout, že to malíř udělal skutečně rád,“ konstatovala Košťálová.
Světoznámý představitel secese předložil několik námětů, z nichž se jako nejméně konfliktní jevilo právě panorama Hradčan – v porovnání s mistrem Janem Husem nebo Sokolem.
„Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu,“ vyjádřil se tehdy sám Mucha k pohnutkám výběru hradčanského panoramatu.
Poté se pustil do práce na grafickém vyobrazení. Za svatovítským chrámem nechal v návrhu vycházet slunce jako myšlený „symbol světla po noci, porobě, tedy vcházející svobody”. Obraz lemují typické secesní ornamenty. Odkazuje se tím vším i na středověk a obecně na české království, ale zároveň i na počátek republiky – proto ono slunce národní svobody za Pražským hradem.
Československá známka se tedy zrodila poměrně krátce po vzniku samostatné republiky, necelé dva měsíce. [celá zpráva]
Jako první byly metodou knihtisku vytištěny zelená pětihaléřová a červená desetihaléřová, jako poslední z Muchovy série vyšla v dubnu roku 1920 ještě 30haléřová fialová.
Nominální hodnoty jsou ale na nich vyjádřeny pouze číslicemi, bez uvedení měnové jednotky, protože oficiální název československé měny vznikl až počátkem roku 1919. Proto se slovo haléře na známkách neobjevovalo.
Mucha propagoval českou kulturu i v zahraničí
„Alfons Mucha byl po celý život velmi vlastenecky založený. Byl hrdý na dějiny místa, odkud pocházel, o čemž nesvědčí jen velkolepá díla jako jeho Slovanská epopej, ale třeba i to, že ač by nemusel, prosazoval naše umění a kulturu vždy také v cizině,“ doplnila ještě pro Novinky Košťálová, která je i historičkou umění.
Například v Paříži, kde se stal velmi známým, založil Mucha spolu s dalšími umělci slovanského původu spolek Lada, jehož byl zvolen předsedou.
„Měl hlubokou úctu k Praze, miloval ji a po celý život si nejvíce rozuměl s lidmi podobných názorů. Nelze se proto divit, že mezi jeho nejbližší přátele patřili operní pěvkyně, spisovatelka a sběratelka umění Ema Destinnová či herec Rudolf Deyl starší,“ dodala.
Známku i její další následovnice lze naživo spatřit v pražském Poštovním muzeu. Roku 1918 se tak u nás definitivně ustálila jako hlavní zpoplatnění poštovních služeb.