Článek
Z oblasti Benešovska, kde bylo obrovské výcvikové středisko SS, a také od osvobozené Prahy táhly na jihozápad desítky tisíc poražených frustrovaných vojáků hitlerovské armády, kteří se báli padnout do zajetí Rudé armády.
Za každou cenu se chtěli probít do amerických zajateckých táborů, kde čekali lepší zacházení než v těch sovětských.
V těchto chvílích sehrál plukovník Creighton Williams Abrams důležitou roli, za niž si vysloužil až nyní po mnoha letech od války uznání a pamětní desku v Kamýku nad Vltavou.
Uranový důl vypoví o atomové bombě, těžbě i politických vězních
„Po nasazení v Normandii v červenci 1944 se Abrams se svými tankisty zúčastnil těžkých bojů při prolomení německých linií a v prosinci 1944 se mu podařilo za kritické situace v Ardenách prorazit hitlerovské obklíčení,“ připomněl historik a ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl první zápisy Abramse do evropského válečného dění.
V květnu 1945 byly jeho jednotky přiřazeny k útvarům na osvobozování Československa.
Časně ráno 6. května vyrazily z východobavorské oblasti přes Deggendorf, Železnou Rudu a Sušici do Horažďovic, kde si zřídily štáb. Další jeho jednotky osvobodily okolí Kadova a Lnáře.
Za osvobozování naší vlasti Abrams získal po válce Československý válečný kříž, který mu předal prezident Edvard Beneš. Tyto skutečnosti však záhy upadly na dlouhá desetiletí v zapomnění
Ve dnech 6. a 7. května dosáhli Američané na pomezí jihozápadních a středních Čech demarkační čáry, tedy předem sjednané hranice dotyku sovětských a amerických vojsk osvobozujících okupované území. Linie se táhla zhruba mezi městy České Budějovice, Plzeň a Karlovy Vary.
„Dál nesměli Američané podle dohody se Sověty postupovat. Nejvyšší velení Rudé armády odmítlo návrh Američanů, aby divize USA osvobodily československé území až k soutoku Vltavy a Labe,“ uvedl Velfl.
Na středočeské území se však sovětská armáda dostala až o několik dní později. Mezitím hitlerovci terorizovali místní obyvatelstvo a nezdráhali se střílet do civilistů.
„Jedna z nejsložitějších situací na konci války“
„Tyto dramatické události přivedly plukovníka Abramse až do Kamýku nad Vltavou, kde řešil na území budoucí sovětské zóny jednu z nejsložitějších situací na konci války: kapitulaci mnohatisícového uskupení nepřítele z výcvikového prostoru SS-Truppenübungsplatz Böhmen na Benešovsku a Sedlčansku,“ vysvětlil historik.
Sovětský voják zavraždil Josefa Vašíčka, komunisté pak zkázu dokonali
Přes Příbramsko tehdy ustupovalo kolem 20 tisíc ještě stále ozbrojených Němců. „Ti představovali ničivou hrozbu pro zdejší region, přestože jinde v Evropě již panoval klid zbraní. Z toho důvodu je možné považovat snahu Američanů o převedení hitlerovců do zajetí za jednoznačně přínosný čin, který zachránil spoustu místních obyvatel před řáděním hitlerovců frustrovaných neodvratnou porážkou a odhodlaných vynutit si průjezd za každou cenu,“ vyprávěl o tehdejším dění Velfl.
O přítomnosti Abramse, který byl po válce povýšen do hodnosti generála, stal se náčelníkem štábu armády USA a byl po něm pojmenován tank M1 Abrams, svědčí zápis ve školní kronice z 9. května 1945 i dobové fotografie.
Na zdejším statku se Abrams se zástupci Wehrmachtu domluvil na podmínkách kapitulace. Z Kamýku byli nacističtí vojáci transportováni do zajateckých táborů na Horažďovicku.
Až o dva dny později dorazila také Rudá armáda, která v nočních hodinách z 11. na 12. května bitvou v okolí Slivice ukončila na Příbramsku válečné akce.
Za osvobozování naší vlasti Abrams získal po válce Československý válečný kříž, který mu předal prezident Edvard Beneš. Tyto skutečnosti však záhy upadly na dlouhá desetiletí v zapomnění.