Podzemní klenotnice ochrání cenné šperky z období Velkomoravské říše

I přes zimní období pokračuje uprostřed rozlehlého slovanského Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku stavba, která na Moravě nemá obdoby. Podzemní trezor totiž bude ukrývat cenné poklady z období kolem 9. století našeho letopočtu.

„V současné době na celém území Moravy není výstavní objekt, který by splňoval bezpečnostní opatření pro vystavení těchto velmi cenných historických exponátů. Náš ‚trezor‘ to umožní. Jedná se totiž o podzemní monolitický objekt s veškerým zabezpečením proti krádeži i poškození, samozřejmostí je i bezbariérový přístup,“ přiblížil starosta Modré Miroslav Kovářík (Pro Modrou společně).

Stavba má podobu velkého kruhového panteonu o průměru dvacet metrů. Nová expozice včetně vybavení a zázemí vyjde na 62 milionů korun. Investorem je obec Modrá, využije při tom evropské i národní zdroje. Částkou osm milionů přispívá i Zlínský kraj.

Nová expozice nabídne nejen velkomoravské šperky, ostruhy či meče, ale i vědecky rekonstruované tváře lidí, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny. Celý výstavní prostor bude v podzemí. Nad ním stavbaři umístí jen zvoničku, kterou bude dolů procházet denní světlo osvětlující šperky ve vitrínách.

„V Klenotnici Velké Moravy postupně vznikne soubor věrných, ve zlatě a stříbře vyhotovených vědeckých kopií a doplněných replik nejvýznamnějších skvostů raně středověkého uměleckého řemesla, které byly objeveny ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech či samotné Modré, ale i v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi, a dalších lokalitách,“ poznamenal archeolog Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Tvůrci těchto replik a kopií podle něj patří k mistrům svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. U rekonstruovaných tváří lidí půjde podle Galušky o skutečné tehdejší obyvatele Velké Moravy. Na jejich podobě pracoval tým Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea na podkladě kosterních ostatků.

Bezpečnostně zajištěné vitríny muzejníkům umožní čas od času vystavovat ve slovanském trezoru i nejvýznamnější a vyhledávané originály, a to nejen z období Velkomoravské říše, ale i pravěku.

Stavba podzemního trezoru v Modré začala loni, přesně dvacet let po zahájení stavby archeologického skanzenu, který na Slovácko každoročně přiláká tisíce návštěvníků.

Modřanská klenotnice vzniká v rámci evropského projektu přeshraniční spolupráce se slovenskou obcí Cífer, nacházející se v Trnavském kraji.

V současné době v Cíferu pod hlavičkou Archeologického ústavu Slovenské akademie věd se sídlem v Nitře a Trnavské univerzity vzniká archeoskanzen. Představí část římského sídliště ze 4. století, jehož pozůstatky byly v obci v minulosti objeveny archeology.