Po více než 80 letech se do pražského archivu vrátily listiny z dob třicetileté války

Dokumenty byly objeveny při restitučních šetřeních, které iniciovalo Generální ředitelství státních archivů Bavorska. Tento týden v pondělí je v primátorské rezidenci na Mariánském náměstí v Praze 1 převzal od německých kolegů primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Jedná se o dopis Jana Albrechta hraběte Solmsko-Braunfelského Kristianovi I. knížeti Anhaltsko-Bernburskému z 16. srpna 1619 týkající se diplomatických aktivit v souvislosti s volbou císaře. Částečně zašifrovaný dopis je psán ve francouzštině.

Druhou archiválií je německy psaný dopis kurfiřta Maxmiliána Bavorského Hansi Fuggerovi z 3. března 1632, v němž podrobně popisuje druh výzbroje požadovaný pro válku. Poslední je ochranný list císařského polního maršála Johanna hraběte z Aldringenu z 28. listopadu 1633, který měl zabránit konfiskaci zásob obilí františkánského kláštera ve Villingenu.

„Návrat historických dokumentů je nejen důležitým krokem v procesu restituce cenných historických artefaktů, ale i potvrzením významu a hodnoty archivních sbírek pro současnou a budoucí generaci,“ sdělil Svoboda.

Velvyslanec Spolkové republiky Německo Andreas Künne pak považuje navrácení listin za otázku víc morální než historickou. Zmínil, že uznání toho, co se v minulosti stalo, a řada drobných kroků, jakým je například vrácení listin, jsou cestou ke smíření.

Veřejnost dostane možnost si je prohlédnout. Kdy přesně, primátor zatím nesdělil. Nyní dokumenty, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu a bez známek poškození, podle něj čeká další důkladný průzkum a ošetření.

„Jeden popisuje, jakou výzbroj má mít voják, jiný, že vojáci nesmí krást své vlastní obilí, a ten poslední je zápis o tom, jak probíhala volba císaře. Jsou to zdánlivě nevýznamné věci, ale pro dějiny nesmírně důležité,“ uvedl s tím, že přispějí k tomu, abychom poznali lépe svoji minulost.

Podle generální konzulky České republiky v Německu Ivany Červenkové se novodobý příběh archiválií začal psát 25. dubna loňského roku, kdy dostala dopis generálního ředitele Bavorského státního archivu Bernharda Graua.

„Psal mi, že v rámci restitučních šetření nalezli ve třech německých archivech, konkrétně ve Státním archivu v Ambergu, Zemském archivu Badenska-Württemberska a Archivu Fuggerů, tři dokumenty, které byly v roce 1943 odcizeny a zavlečeny do Německa. Prosil mě, zda bych mu pomohla najít nástupce Archivu hlavního města Prahy, kterému byly odcizeny,“ popsala.

Následoval překlad listin a pátrání po tom, kdo by je měl vlastně převzít. „Ve své dlouhé diplomatické kariéře jsem se s takovým případem nesetkala,“ přiznala Červenková, která nejprve narazila na Oblastní archiv města Prahy, který ji odkázal na ministerstvo vnitra, přes které se dostala k primátorovi a Archivu hl. m. Prahy.

„Dneska odysea skončila, dovedli jsme to do zdárného konce,“ oddechla si v pondělí s tím, že kulturní historické památky a dokumenty ukazují nejen společnou minulost nám a budoucím generacím, ale také cestu, jak si navzájem porozumět.

Příběh ztracených archiválií započal v roce 1940, kdy byl na nátlak okupační správy poslán do penze ředitel pražského městského archivu Václav Vojtíšek. Nahradil ho Rudolf Schreiber, který měl za úkol přetvořit archiv na německý ústav. Součástí procesu bylo i vyčlenění desítek archiválií vztahujících se k území říše, které byly následně přepraveny do německých a rakouských archivů.

Stopy po této operaci ovšem po roce 1945 téměř zmizely, jelikož na sklonku světového konfliktu spisovnu Archivu hl. m. Prahy, která o ní uchovávala doklady, zničil požár Staroměstské radnice. Povědomí o přesunu ožilo v únoru 1946, kdy se zjistilo, že pár let před tím byla z metropole odvezena přibližně stovka cenných listin. V dalších letech jejich osud z různých důvodů nikdo neřešil.