Patnáct mrtvých, škody přes 15 miliard. Česko před deseti lety zdevastovaly povodně

Záplavy z června 2013 sice nebyly až tak ničivé jako v roce 2002, přesto celkové škody přesáhly 15,3 miliardy korun. Povodně si navíc vyžádaly 15 lidských životů. Několik lidí bylo označeno za pohřešované. Jeden člověk z tohoto seznamu nebyl dodnes nalezen.

Povodně výrazně zasáhly sedm krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký a Praha. V menší míře zvýšené hladiny toků zasáhly i další regiony: Vysočinu či Karlovarský kraj. Poslední, ale slabší vlna povodní postihla též kraj Pardubický.

Hlavní vlna záplav nejprve zasáhla jižní a západní Čechy, postupně se povodně přesouvaly po proudu řek, zejména Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice a Labe, dále na sever. V některých lokalitách, např. v Bechyni, ničivé záplavy způsobily menší toky. V Praze velká voda kulminovala 4. června, kdy zde protékalo 3200 kubíků za vteřinu. O dva dny později dosáhla maxima i hladina řeky v Ústí nad Labem a v Děčíně, kde ranní kulminace Labe 6. června dosáhla výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je čtvrtá největší povodeň v Česku.

Velká voda zasáhla v celé zemi přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes 26 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc v Ústeckém kraji. Drobné vesnice jako Hořín či Zálezlice u Mělníka (podobně jako v roce 2002) přišly málem o vlastní místo na mapě. Záplavy nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody téměř za miliardu korun. Z krajů oznámily největší ztráty za 4,2 miliardy Středočeši, dále Praha a kraje Ústecký a Jihočeský, u nichž odhadované škody přesáhly dvě miliardy.

Muselo být zároveň uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd, dále povodně způsobily nejméně 75 půdních sesuvů, z nichž nejzávažnější se odehrál nad obcí Litochovice nad Labem, kde rozpohybovaná půda zasypala železniční trať a zničila i budované těleso dálnice D8.

Už měsíc květen přinesl tehdy do ČR vytrvalé srážky. Tlaková níže nad střední Evropou pak přinesla nad oblast Čech i Rakouska severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost. Hladiny menších toků se začaly zvedat už 31. května, hlavní nápor ale přišel teprve v noci ze soboty na neděli 2. června.

„S nadsázkou se tak dá říct, že červnové povodně začaly už v květnu 2013, neboť ten byl v Česku výrazně srážkově nadprůměrný: v průměru spadlo 113 mm, a půda tak byla nasycena vodou. Pak vlastně stačily k povodním dvě epizody bohaté na srážky – právě od 29. května do 2. června, kdy počasí u nás ovlivňovala tlaková níže, a 8. až 10. června,“ shrnula pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.

Konkrétně 29. května 2013 vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) důrazné varování před vznikem povodní, které bylo směřováno pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe. V závěru měsíce platila výstraha také na povodňovou bdělost pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Na možnost vzniku povodní se zaměřili pracovníci Povodí Vltavy, nádrž Orlík začala s intenzivním odpouštěním vody. Vysoký úhrn srážek, který všechna opatření překonával, nakonec řeky stejně rozvodnil.

V noci z 1. na 2. června jednotlivé řeky překročily na téměř 50 místech v Česku třetí povodňový stupeň, čímž byl vyhlášen stav ohrožení. Vláda ještě téhož dne vyhlásila nouzový stav pro kompletní území Čech – s výjimkou Pardubického a Karlovarského kraje. O den později začala platit povodňová bdělost také pro Znojemsko, Jihlavsko a všechny okresy, nalézající se na severu Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Na vážný, tedy třetí povodňový stupeň, vystoupala i voda v plzeňských řekách. Od 1. června zde situaci monitorovala tzv. Povodňová komise města Plzně. Po vyhlášení nouzového stavu vládou převzal nad situací kontrolu Krizový štáb města Plzně. Podle slov tehdejšího primátora Martina Baxy (ODS) před fatálnějším průběhem velké vody ochránil Plzeň hlavně odtok z přehrady Hracholusky a protipovodňová opatření, situovaná na Berounce.

Podobně jako jiná města a obce se zaměřilo na ochranu nejzranitelnějších míst i hlavní město. Hned o víkendu mezi 1. a 3. červnem byla proto provedena evakuace velké části zvířat z dolní oblasti trojské Zoo Praha.

Stěhovala se všechna zvířata – jediní obyvatelé, kteří nemuseli opouštět své domovy, byly gorily, které zůstaly na přechodnou dobu uzavřeny v tzv. povodňové věži vlastního pavilonu.

Jednotlivá zvířata byla dočasně rozmístěna do jiných tuzemských zoologických zahrad, např. do Ústí nad Labem či Dvora Králové nad Labem. Zoo Praha nechtěla riskovat scénář, jaký se odehrál v roce 2002, kdy v rámci velké vody přišlo o život celkem 134 nejrůznějších druhů zvířat.

Proti nejhoršímu se pojistila také pražská hromadná doprava. Ta již v sobotu 1. června preventivně přerušila provoz na tramvajové lince do Troje a v neděli preventivně uzavřela prvních osm stanic metra (vlaky jimi pouze projížděly). V pondělí 3. června se provoz pražského metra částečně zastavil: spoje přestaly jezdit v úsecích: Dejvická – Muzeum (linka A), Smíchovské nádraží – Českomoravská (B) a Muzeum – Kobylisy (C). Přerušen byl i provoz přívozů.

Ačkoli se Praha zdála být na podobné katastrofické scénáře poměrně připravená, řadě škod nezabránila. Pod vodou se ocitlo nejen dostihové závodiště v Chuchli, ale i trojský slalomový kanál s přilehlou loděnicí nebo sportoviště Stromovka. Poškozeny nebyly jen pozemní komunikace a budovy, ale i jezdecký areál na Císařském ostrově. K nutné evakuaci sáhla nemocnice Na Františku a zatopen rozbouřenou Vltavou byl rovněž Dětský ostrov.

Velké škody povodeň napáchala také na dalších částech našeho území. V oblasti středního Labe zřejmě nejhorší situaci připravila říčka Mrlina nad Nymburkem. Kulminace vody zde nastala až v úterý 4. června ráno, což při výšce hladiny 314 cm a průtoku 85 m³/s znamenalo pro místní tzv. stoletou vodu. Kvůli hrozbě protržení hrází rybníků byla nařízena kompletní evakuace všech obyvatel v obci Vestec, později i v obcích Křinec, Budiměřice a Rašovice.

Možná nejvážnější situace probíhala na Frýdlantsku, kde v důsledku opakujících se dešťových přívalů říčka Smědá zaznamenala v sobotu 1. června o půlnoci první kulminaci při 87 cm / 21 m³/s, druhou v neděli večer při 108 cm / 27 m³/s a třetí v pondělí ráno při 85 cm / 20 m³/s. Povodeň směřovala na Frýdlant, který první nápor vody absolvoval bez povodňového stavu, ale už v neděli večer zaznamenal první kulminaci 153 cm / 64 m³/s.

V povodí Moravy byla ohrožena zejména oblast rakouského příhraničí. Díky vhodné manipulaci se soustavou vodních děl na Dyji a Svratce se na těchto místech podařilo všechny průtoky udržet na prvním, příp. druhém stupni povodňové aktivity.

Na řadě míst, např. v centru Prahy, v Mělníku a Lovosicích, zafungovaly protipovodňové bariéry. Škody způsobené povodněmi tak byly výrazně nižší než v roce 2002.

V jiných lokalitách, v ústeckém Střekově nebo v Bechyni, ale ani mobilní protipovodňové bariéry nepomohly ochránit obydlené oblasti před zatopením.

Otázky každopádně v onom roce 2013 vyvolávala role Vltavské kaskády, jejíž správci podle kritiků nezvládli situaci a nevytvořili před záplavami v nádržích dostatečnou rezervu. To nicméně odmítlo jak Povodí Vltavy, tak tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl a premiér Petr Nečas (oba ODS). Podle nich soustava přehrad na Vltavě neslouží primárně pro ochranu proti povodním, má i řadu dalších rolí a zvýšit její kapacitu nebylo možné.